Pátek
22.6.2018
Noční verze
 id
 heslo
Rok vydání
2002

Vydavatel:
Century Media

Stopáž:
51:43

Studio:
Woodhouse Studios

Produkce:
Waldemar Sorychta

1. Swamped
2. Heaven's a Lie
3. Daylight Dancer
4. Humane
5. Self Deception
6. Aeon
7. Tight Rope
8. The ghost Woman and the Hunter
9. Unspoken
10. Entwined
11. The Prophet Said
12. Angel's Punishment
13. Comalies

Cristina Adriana Chiara Scabbia
zpěv

Andrea Ferro
zpěv

Marco Coti Zelati
basa, klávesy

Cristiano Migliore
kytara

Marco Emanuele Biazzi
kytara

Cristiano Mozzati
bicí

Lacuna Coil (EP) (1997)
In A Reverie (1999)
Halflife (EP) (2000)
Unleashed Memories (singl) (2001)
Unleashed Memories (2001)
Comalies (singl) (2002)
Comalies (2002)
Karmacode (2006)
Shallow Life (2009)

LACUNA COIL - Comalies

Ovládne-li vás melancholie, splín či letargie, šedý závoj zakryje váš úsměv, pochybnosti o sobě samém vás všude provázejí a začnete hledat útěchu a snad i naději ve svém vlastním nitru. Cítíte osamělost, strach z prázdnoty a hledání smyslu vlastní existence se stává prokletím. A když láska v srdci vzplane a přesto se na mysl derou pochybnosti o vlastních citech, pak nalezení vnitřní harmonie může být osvobozujícím pocitem. Život ve snech je krásný, ale jak dlouho se tak dá žít? S novou nadějí přichází i nové zklamání, snažíte se vymanit ze svého stereotypu, ale stále se tam vracíte. Po každém létě přijde podzim a po i sebekrásnější noci svítání. Každé okouzlení provází i nechtěné vystřízlivění. Nepřipomíná snad život spirálu?

Italští romantici Lacuna Coil (v překladu prázdná spirála) svou hudbou vykreslují právě ty pocity, které jsem se vám v úvodu pokusil nastínit. Skupina debutovala v roce 1997 a o dva roky později si vydobyla zájem veřejnosti albem In a Reverie (ve snění). Pomalé, či ve středně rychlém tempu se nesoucí písně, pěkně vykreslující atmosféru a tématiku textů. A samozřejmě dvojice zpěváků, mužský a ženský hlas (můj názor na Cristinin zpěv se pohybuje někde mezi kvalitní zpěvačkou a uječenou Italkou, ikdyž za ty léta se již dost vypracovala). Melodická, oddechová hudba, moc příjemná na poslech. V následujících albech se od stylu příliš nevzdálili a nejinak je tomu i na jejich novém albu Comalies. Na nové desce přináší třináct nenáročných písní s tradiční tématikou, nicméně je to deska vydařená a určitě stojí za to si jí trochu přiblížit.

Inu, jednotlivé skladby příliš rozebírat nebudu, protože jsou všechny takříkajíc na jedno brdo. Už první píseň, Swamped, se nese v neveselé tónině a tento trend zůstává až do konce (což je jen dobře). Další den přináší jen další mrzuté probuzení, vášeň i hanba předešlé noci je pryč. Tato úvodní, pomalejší skladba však za zmínku stojí, Andrea Ferro zde svým procítěným projevem dává jasně najevo, že není jen Cristinin nevýrazný doprovod a tak tomu je i ve většině dalších písní. Dvojka je melodičtější, převážně v doprovodu kláves a má dost chytlavý refrén. Pomalá, šestá skladba Aeon je jen předehrou a pomalu přechází v asi nejvydařenější skladbu celé desky, Tight Rope. Povedenou atmosféru zde tvoří vzdálené ženské chorály na pozadí pro Lacunu až nezvykle hutného zvuku kytar a Cristinin čistý hlas v melodickém i textově zajímavém refrénu této písni dodává onu nadprůměrnost nad zbytkem alba. V předposlední skladbě, Angel´s Punishment, se Angelo pouští i do tvrdších, až deatových, hlasových poloh, ale to je na tomto albu jen výkřik do tmy. Pomalá, houpavá Comalies, která má většinu textu v italštině, zakončuje album a ponechává mě uprostřed rozporuplných pocitů.

Na jednu stranu je Comalies velmi povedené album, melodické, harmonické, po instrumentální stránce nepochybně vydařené , ale na druhou stranu nic, co by jsme už neslyšeli. Psychologicky laděné texty, opírající se o běžnější témata a problémy lidských vztahů, skvěle sladěné s rytmem i melodií hudby. A tak ač celkový dojem z desky je dost pozitivní a ty, kterým se líbili dřívější alba, Comalies nezklame, je to stále ta samá písnička. Odpočinková hudba, která se moc pěkně poslouchá. Jen se stále nemůžu zbavit jednoho dojmu. Nepodobá se tvorba Lacuny Coil tak trochu spirále ?


Manatar

Zveřejněno: 3.10.2002


Celkový dojem z desky je dost pozitivní a ty, kterým se líbili dřívější alba, Comalies nezklame, je to stále ta samá písnička. Odpočinková hudba, která se moc pěkně poslouchá. Jen se stále nemůžu zbavit jednoho dojmu. Nepodobá se tvorba Lacuny Coil tak trochu spirále ?

Autor recenze:
7 / 10

Redakce:
zatím nehodnoceno

7,5 / 10



s kapelou LACUNA COIL:



Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page