Středa
13.12.2017
Denní verze
 id
 heslo
Rok vydání
2001

Vydavatel:
Eclipse Productions

Stopáž:
43:48

Studio:
Domácí

Produkce:
Lord Morbivod

1. Déšť v korunách (intro)
2. Pod stromy chladný stín
3. Zatrollené hvozdy
4. Cauda Draconis
5. Tajemství hlubin lesa
6. Od kolébky po rakev
7. Opět vidím lodě
8. Ve hvozdech (instr.)
9. Podzimní cesta starého vlka
10. Palindrom
11. Hrdě proti bílému Kristu

Lord Morbivod
skřek, kytara, basa, programming, tamburína

Asura Godwar Gorgon´s Ray
murmur, kytara, basa

Dech pohanských větrů (2000)
Ve hvozdech (2001)
Synové lesů (2001)
Tváře stromů (EP) (2003)
V rachotu hromů (2003)

TROLLECH - Ve hvozdech

Hoj, duchové hvozdů, juž vás slyším výti v korunách stromů... A mezi kmeny staletými duní roh a zní volání - TRÓLLÉCH!!! Duše zmučená pravidelným klokotem civilizačních soukolí se ráda uchyluje do lůna matky přírody... Duše zmučená prohnilou křesťanskou (a)morálkou se ráda vrací do časů pohanských a nechává vzdor rezonovat jako hrom ve skalách. TRÓLLÉCH!!! A když duní hrom příliš silně, dochází ke vzniku takových bouří jako je třeba Trollech - pravý pohanský lesní metal české provenience.

TROLLECH – AsuraPlzeňská dvojice lesních zjevení Asura Godwar Gorgon´s Ray (kytara, basa, skřek) a Lord Morbivod (kytara, basa, tamburína, programming bicích, krakor) se nehodlá paktovat s nějakou taky - blackovou avantgardou a svůj lesní chlívek servíruje hezky od podlahy. Jakmile zaduje kytarový poryv, cítíte se jako v roji sršňů. Nejde o žádné geniální technické orgie, nýbrž o pravý blackový kanál, odrhovačky, které k nám doléhají ze zaprděných trollích slují. Riffy nečesané, nemyté, neondulované, ale účinné - jako by se meluzína svištivá proháněla mezi kmeny. Bicí neobstarává hlomozivý sbor obrů, nýbrž trochu “nelesně” kompjútr, ale přesto absolutně neruší a hladce zapadají do podzimního listí. Celkový zvuk se pak pohybuje přesně na pomezí bažinné kanálnosti a luční čistoty.

Průrazný, atmosferický black, přičemž atmosferické dvakrát podsekávám. Trollech jsou čeští pohani, tož také chroptají česky. A nejedná se o žádné blackotání podříznutých trpaslíků, nýbrž o lahůdkový (A SROZUMITELNÝ) havranní skřehot, o který se starají nezvedená hrdla obou lesních bratrů. Zejména Asurovy chlívní skřeky jsou tahané až z tlustého skřetího střeva!!! Leč Trollech nelze upřít ani tu folkovou žilku. Není sice tak patrná a brilantně zvládnutá jako například u satyrsko - fenrizovských úliteb Matce severu Isengard, nicméně dusot tamburíny a středověkem lízlé melodizování postačí coby osvěžující políbení deště v ztuchlých hvozdech. Nejdůležitějším a rozhodujícím zábleskem kvality jsou pro mne texty. Nejedná se o žádné metricky a metaforicky vybroušené klenoty, nicméně samorostlý obsah, hemžící se různou lesní havětí a hrdým pohanským souzněním s přírodou, kouzlí svérázné a působivé scenérie. A ty, obestřeny blackovou mlhou skýtají jedinečné zážitky...

Výlet do hvozdů se Trollech zatrolleně podařil - tenhle stříbřitý koutouček nemá bílých míst a každý pořádně dřevitý lesní skřet v něm nalezne zalíbení jako v holbě černého mázu!


Marigold

Zveřejněno: 14.1.2002



Názory redakce
ŠotouŠ
23.10.2003

Bathoryovské brnkání a v pozadí šumění moře (nebo lesa?) vás uvede do „pohanského lesního folk blackmetalu“ v podání prý nejlepší domácí sebranky daného stylu... Pánové Asura G.G. Ray (no jo, paprsky gorgony... nebo inženýra Garina?) a Lord Morbivod mají sice vlastní tajemný svět, do kterého situují své lesní příběhy, jenže to má své háčky... Zaprvé (a to je prostě můj pohled na věc...) mne nebaví poslouchat skladby, ve kterých se najde maximálně kvarteto primitivních riffů. Hloupý a monotónní strunný ansámbl doplňuje nudný a zmatený automat. Hm, tedy nevím proč, ale já si „atmosféričnost“ představuji poněkud jinak... Kapitolou samou pro sebe jsou pochopitelně české texty povedeného dua... Možná by měl někdo pánům povědět, že se slovanskou kulturní tradicí mají trolové máloco společného. A taky, že adjektivum „zatrolený“ má v češtině poněkud jiný význam, než „obsahující hodně trolů“. A je jedno, že to někdo píše se dvěma L. Když jsem tuhle veršotepeckou perlu slyšel prvně, tak jsem hopsal po pokoji ve víru tance svatého Víta (ač je to jistě málo „pagan“) a můj brácha si myslel, že jsem se zbláznil... můj křečovitý smích a nepřítomný výraz v očích tomu ostatně napovídaly. Dozvěděl jsem se, že „těžký život trpaslíků lidské duše neznají...“, takže je štěstí, že „dokáží léčit zelení bratři“, což mne nabádá, abych prchl a skryl se někde hluboko v lesích, kde mne snad Trollech nenajdou. Jejich šíleně zkreslený a jako úder hrubě otesaným jasanovým kůlem do temene působící elektrický zvuk by tichu lesa moc neprospěl... Víte já v podstatě nemám nic proti skládání pěkných písniček o síle lesa, o tajemstvích a záhadách přírody, o druidech a jejich rituálech (o kterých se toho mimochodem moc neví...) a koneckonců ani o trolech. Sám znám Tolkiena v originále, Sapkowského mám pročteného skrznaskrz a jsem nádavkem hrdým pyroforem na šestnácté úrovni. Můj brácha je druid na patnácté... Na seminář ze starověku jsem psal práci o galských válkách a po lesích a starých hradech se toulám velmi rád. Ale to, že „každý potřebuje strom od kolébky po rakev“, dokonce snad i „medvědi, vlci, prasata a sovy“, jak se vrčí v jednom z duchaplných textů, to jsem fakt nevěděl. A tak mne v polovině veselé půlhodinky těší, že „opět vidím lodě“, ale není mi jasné, co dělá moře a studená mlha „ve hvozdech“. Sorry... asi jsem blbej. Že je „nebe šedé“ mi bohužel neimponuje, že „ptáci hladoví“ mne mrzí... Přesto jsem přesvědčen, že Trollech ve společnosti „spolupohanů“ dál ponesou svůj pozvednutý, ač zrezavělý meč dál. Bojím se ale, že budou i nadále „hrdě stát proti bílému Kristu“. Zajímalo by mne, jestli by tak hrdě stáli i proti černému Kristu, nebo slovanskému nebo aboriginskému Kristu. Mají ale pravdu: „smutná píseň hvozdů... pryč jsou vody naše.“ Mattoni už není... a ani „Synové lesů“ neuzráli lépe...

[2,5 / 10]
Dřevní jako starý dub, vousaté jako trpaslík, zahuhlané jako trolí sluje. Zkrátka a dobře – lesní black metal, který obrátí na úprk všechny vyznavače instrumentální bravury a moderního zvuku a naopak potěší ty, kteří mají rádi kanální provedení, lehce infantilní, avšak velmi zábavnou tématiku života ve hvozdech a všechny staré pure BM sebranky.

Autor recenze:
7 / 10

Redakce:
2,5 / 10

5,9 / 10





Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page