Neděle
22.7.2018
Noční verze
 id
 heslo
ORPHANED LAND - All Is One

Je tomu již pár měsíců, co Evropou křižovalo turné několika kapel, jejichž kořeny můžeme hledat na Blízkém východě anebo v severní Africe. Unikátní spojení izraelských hudebníků (ORPHANED LAND) s těmi arabskými (MYRATH, ARKAN) přesně zapadá do filozofie, kterou se Kobi Farhi a spol. snaží v posledních letech hlásat mezi svůj posluchačský lid. Tolerance, mír, porozumění. Samozřejmě, tyto pojmy působí v dnešním světě již poněkud vyprázdněně, a právě proto jsou tady OPRHANED LAND s jejich novou deskou, aby se nás pokusili přesvědčit, že skepse rozhodně není na místě.

ORPHANED LAND

Vždyť i sám Kobi Farhi, coby potomek kdysi vzkvétající komunity iráckých Židů, o tom bezpochyby ví své. Jestliže na nás promo fotografie, provázející edici předchozího alba „The Never Ending Way Of ORwarriOR“, působily trochu naivně, vše ostatní lze skupině bez problémů věřit. V jejím počínání bychom jen těžko hledali kalkul, či rovnou vyčůranost. S letošní novinkou to bude v tomto směru mnohem, řekněme zajímavější.

Pryč je úporná snaha o progresivní metal; přiznejme si, že v tomto směru Izraelcům už docela ujel vlak. Pryč jsou předimenzované nekonečné skladby, kterým sice nechybělo orientální kouzlo, ale i to se po čase začalo zajídat. Na „All Is One“ je totiž v první řadě slyšet jasný vliv výše zmíněných skupin, jež ORPHANED LAND dělaly v roce 2011 společnost na evropském turné. Tedy řeč je především o tuniských melodicích MYRATH.

Nástup do úvodní a zároveň i titulní skladby je všeříkající. Masivní sbory á la „to nejlepší“ z tvorby NIGHTWISH můžou u jedinců, jejichž vkus nebyl zasažen působením těchto finských cukrářů způsobit určité rozpaky, ale vše se nakonec ukáže být jen jako jedna malá nástraha před nesmírně příjemně se poslouchajícím albem. Vlivy MYRATH lze pak jasně vypozorovat ve výrazných refrénech a přímočaře střižených skladbách, jež jsou, pochopitelně, protkány všudypřítomnou orientální atmosférou.

Mezi povětšinou anglicky zpívané písně se vmísí i nějaká ta hebrejská („Shama´im“), či arabská (skvělá přímočará záležitost „Ya Benaye“), což kromě snahy o multikulturní důslednost můžeme rovněž přičítat i upřímnosti, s jakou Izraelci ke své tvorbě přistupují. „All Is One“ a jeho sdělení opět staví na bourání mezináboženských a multietnických bariér a opět k tomu přistupuje s jednoduchým a z jistého úhlu pohledu i naivním provedením. Stačí již jen pohled na motiv obalu, jenž šikovným způsobem mísí hlavní symboly tří abrahámovských náboženství, coby kořenů všech současných i minulých problémů na Blízkém východě.

Přímočarost se tentokráte promítla i do hudby, která více než kdy jindy v minulosti plně koreluje s koncertní podobou ORPHANED LAND. Ta nikdy nepostrádala hlavně zábavný rozměr. Zde lze jednoznačně skupině přičíst k dobru, že své vize neprezentuje přehnaně mentorským stylem a plně si uvědomuje svoje možnosti. Ty spočívají především v přinášení radosti skrze svoji muziku, což ve výsledku (může) otupit ostří všech svárů.

„All Is One“ tyto aspirace v celé své průhlednosti a sázce na hitovost jednoznačně má. Jedenáctka skladeb nám ve výborném zvukovém balení nabízí nefalšovanou jízdu, vyšperkovanou nesčetnými chytlavými motivy a skvělými refrény. Po počátečných tak trochu rozpačitých pocitech to začíná do sebe vše zapadat. Masivní perkuse, četné orientální nástroje na pozadí, šťavnaté kytary, sborové nápěvy a v neposlední řadě vokální jistota Kobi Farhi.

Dnešní svět a zejména ten blízkovýchodní je příliš komplikovaný na to, aby jeho problémy dokázala vyřešit jedna kapela, ale během poslechu lehkonohých melodií pátého alba této izraelské legendy není zas tak těžké podlehnout pocitu, že vlastně stačí jen tak málo. Zarputilost snažení ORPHANED LAND je určitě hodná obdivu. Vždyť co jiného říct o dalším evropském turné, nyní ve společnosti palestinských KHALAS a Jordánců BILOCATE, které nás čeká letos na podzim? Tato Mission Impossible zdárně pokračuje dál a tentokráte se u toho budeme veselit až do rána a kdoví, možná už zítra se bude tančit opravdu všude. Já se velice rád přidám!


Dalas

Zveřejněno: 5.8.2013



Názory redakce
Thorn
6.8.2013

ORPHANED svoju "ekumenickú" etno-metalovú fúziu tentokrát obliekli do priamočiarejšieho kabátu a úspešne zaútočili na prvú signálnu sústavu. Po prvotnom nadšení zákonite prichádza vytriezvenie - cez sito mnohonásobného posluchu bez debaty prepadnú titulná skladba s až therionovskými proporciami, rozjuchaný "The Simple Man" a protestná "Fail". Zbytok je "len" dobrý.

[6,5 / 10]
Marigold
5.8.2013

Chvála pánu Alláhu se mírotvorci ze Sinaje vykašlali na ambiciózní suity, ze kterých vanula nuda jako vůně koření z bazaaru. "All is One" je taková pěkná blízkovýchodní zábavovka, která klade důraz na silné stránky kapely - melodie, refrény, exotické aranže. Ubylo lichých, přibylo sudých, ubylo hlušiny, přibylo chytlavých songů... Úvod alba je jako by vás po výletě na velbloudu někdo kropil ledovou pramenitou vodou z pramene poblíž hory MYRATH. Postupem času se halekačky a hoblovačky trochu ochodí, a tak člověk vezme zavděk kde jakou kramářskou instrumentálkou s vůní dálek. Mohlo by toho být méně, při vší úctě, tahle formulka příliš velkou stopáž neunese. Na závěr jedna upřímná přímluva: u všech bohů pouště, netočte už ty klipy. Kdo se má dívat na odulého Krista, šavlové tance a ornamentální výprodej na levném greenscreenovém pozadí?

[7 / 10]
Hooya
5.8.2013

ORPHANED LAND na to letos jdou přímočaře. Odstřihli zbytečnou variaci na progresivní metal a svůj orientální kolotoč naplnili po okraj svými typickými melodiemi. Ty se i díky skromnější stopáži po celou dobu hraní nepřejí a garantují tak jízdu, kterou sice neradno postupovat příliš často, za to však jen těžko zklame. Je totiž moc příjemná.

[7,5 / 10]
Martin Lukáč
5.8.2013

Ak by som Blízky východ (tzv. Svätú zem) poznal len na základe fotografií, toho, že k moru tam odnikiaľ nie je príliš ďaleko, a hudby ORPHANED LAND, asi by mi to tam pripadalo ako fajn miesto na život. Realita je oveľa zložitejšia, od nejakej adrenalínovej situácie obyvatelia regiónu nikdy nie sú príliš ďaleko a nie všetkých to baví takto.

ORPHANED LAND sú mi sympatickí snahou spropagovať v tejto výbušnej oblasti myšlienku, že môže to byť aj inak a lepšie. V tomto ich považujem skôr za idealistov, ale držím im palce už len preto, že to zjavne myslia úprimne – aj to, aby boli navrhnutí na udelenie Nobelovej ceny za mier, s vďakou (a poklepaním si na čelo) odmietli.

„All Is One“ nie je žiadnym ohňostrojom progresivity, ORPHANED LAND pustili z hlavy siahodlhé prešpekulované kompozície a hrajú „také normálne metalové pesničky“. Dobre zložené, zaranžované, chytľavé, plné emócií a hrdého hlásenia sa k blízkovýchodnej folklórnej tradícii. Z vyrovnaného materiálu ešte o kúsok vyčnieva svojsky naštvaná „Fail“ a celkovo tento album u mňa v súčasnosti patrí k vôbec najpočúvanejším.

[9 / 10]


Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page