Čtvrtek
17.8.2017
Noční verze
 id
 heslo
Rok vydání
2013

Vydavatel:
InsideOut Music

Stopáž:
44:58 a 44:54

Studio:
The Electric Castle

Produkce:
Arjen Anthony Lucassen

1. DISK 1: PHASE I: Singularity: Prologue: The Blackboard
2. The Theory Of Everything Part 1
3. Patterns
4. The Prodigy's World
5. The Teacher's Discovery
6. Love And Envy
7. Progressive Waves
8. The Gift
9. The Eleventh Dimension
10. Inertia
11. The Theory of Everything Part 2
12. PHASE II: Symmetry: The Consultation
13. Diagnosis
14. The Argument 1
15. The Rival's Dilemma
16. Surface Tension
17. A Reason To Live
18. Potential
19. Quantum Chaos
20. Dark Medicine
21. Alive!
22. The Prediction
23. DISCK 2: PHASE III: Entanglement: Fluctuations
24. Transformations
25. Collision
26. Side Effects
27. Frequency Modulation
28. Magnetism
29. Quid Pro Quo
30. String Theory
31. Fortune?
32. PHASE IV: Unification: Mirror of Dreams
33. The Lighthouse
34. The Argument 2
35. The Parting
36. The Visitation
37. The Breaktrough
38. The Note
39. The Uncertainty Principle
40. Dark Energy
41. The Theory of Everything Part 3
42. The Blackboard (Reprise)

Arjen Anthony Lucassen
kytary, klávesy, basa, programování

Ed Warby
bicí

Rick Wakeman
klávesy, piano

Keith Emerson
klávesy

Jordan Rudess
klávesy

Steve Hackett
kytara

Troy Donockley
dudy, píšťaly

Ben Mathot
housle

Maaike Peterse
Violoncello

Jeroen Goossens
flétny

Siddharta Barnhoorn
orchestrace

Michael Mills
bouzouki

ZPĚV:

Janne

Sara Squadrani

Michael Mills

Cristina Scabbia

Tommy Karevik

Marco Hietala

John Wetton

Wilmer Waarbroek

Sail Away To Avalon (singl) (1995)
The Final Experiment (1995)
The Stranger From Within (singl) (1996)
Actual Fantasy (1996)
Into The Electric Castle (1998)
Temple Of The Cat (singl) (2000)
The Dream Sequencer (2000)
Flight of the Migrator (2000)
Ayreonauts Only (rarity) (2000)
Day Eleven: Love (singl) (2004)
The Human Equation (2004)
01011001 (2008)
Timeline (Best Of) (2008)
The Theory Of Everything (2013)
The Source (2017)

AYREON - The Theory Of Everything

Arjen Anthony Lucassen za posledních dvacet let vyprodukoval úctyhodných devatenáct alb (z nichž pouze dvě jsou „živák“ a jedno výběr). Jeho typická avantýra je, že své hudební vize realizuje založením nových projektů, jejichž životnost málokdy přesahuje jednu nahrávku. Výjimkou je STAR ONE a jeho sólový projekt (obojí po dvou albech), STREAM OF PASSION, ale tam se komplici rozhodli s posvěcením kapelníka pokračovat bez něj, a právě AYREON, který má na kontě již osm nahrávek (včetně aktuální). Jde o rockové opery, kde kromě samotného příběhu a hudby hrají roli i četní hosté více či méně slavných jmen. Většina z nich se rekrutuje z řad progresivních kapel (či si tak říkajících) a nutno podotknout, že i přes překvapivou trvanlivost projektu AYREON se Lucassenovi stále daří držet vysokou úroveň kvality.

Arjen Lucassen a Marko HietalaJako obvykle si většinu nástrojů kapelník nahrál sám. Aktuální deska je napěchována všemi možným zvuky od fléten, přes mandolínu, až po rozmanité klavírní a klávesové partie. Stabilním spolupracovníkem je od Elektrického hradu bubeník Ed Warby, od STREAM OF PASSION se na Lucassenových projektech objevuje rovněž kytaristka Lori Linstruth (Lori je zároveň jeho partnerka a manažerka; na novince už na kytaru nehraje a jen sekýr... teda manažuje) a počínaje „The Human Equation“ je dvorním flétnistou Jeroen Goossens. To už vydává za dostatečnou sestavu, jenže devízou AYREONu byla vždy bohatá účast hostů. K nim se ještě dostaneme.

V jednom rozhovoru po vydání projektu GUILD MACHINE v roce 2009 Anthony Lucassen uvedl: „I have to say that a lot of the reviews for 01011001 said it had some cool moments but it had that typical Ayreon sound, that there was nothing new being offered, and I think I can agree with that. I decided I´m going to stop with this Ayreon story, with this sound, and concentrate on other projects first. Then, if I decide to go back to Ayreon, I´ll do something different with it.“

Nutno podotknout, že svému slibu ne zcela dostál. Typický zvuk AYREON je stále přítomen. Je obohacen o četné folkové motivy, ale základ zůstal. „Futuristické klávesy“ páně kapelníka jsou zastřešující instrument, který proniká (jako ostatně ve většině jeho projektů) celou nahrávkou. Postupně pak dává více či méně prostoru ostatním nástrojům, flétnám, houslím, pianu a bezpočtu dalších. Jako obvykle je album nacpáno zajímavými nápady, nemohu si však nepostesknout, že mnoho z těch nejlepších zůstane nerozpracováno a podobně „progresivní jízdy“, jako v několika skladbách Elektrického hradu, se nedočkáme. Po hudební stránce jsou tak nejzajímavější instrumentální intermezza mezi jednotlivými písněmi.

Příjemné je začlenění irských motivů, které má na svědomí Troy Donockley (čerstvě na plný úvazek u NIGHTWISH). Především v instrumentální „Progressive Waves“ pěkně vynikne střídání dudáckých píšťal s klávesami Jordana Rudesse. O dvě skladby dále se dočkáme pěkného momentu, kdy se prolíná flétna (Jeroen Goossens) s houslemi (Ben Mathot). V „Quantum Chaos“ se autor pustil výrazně do revíru DREAM THEATER a silný melodický motiv je ke slyšení ve „String Theory“.

AYREON

Struktura vyprávění se rovněž příliš nezměnila. I „The Theory Of Everything“ je příběh vyprávěný prostřednictvím rozhovorů jednotlivých postav, tentokrát si však Lucassen uvědomil, že méně bývá někdy více, a celkový počet zpěváků značně zredukoval. Hlavní slovo dostává pět hlasů, ostatní se objeví jen epizodně (výtečný Marko Hietala).

Aktuální opus je příběh matematického génia zvaného Prodigy (Tommy Karevik, KAMELOT), který pátrá po sjednocující rovnici teoretické fyziky, kvantové teorii gravitace. Hledání této teorie je zábavou pro fyziky už od dob Einsteinových a nejvíce popularizace se dočkala od Stephena Hawkinga. Ale jelikož matematické vzorečky nejsou zrovna záživný materiál pro rockovou operu (nechci se dotknout těch několika málo lidí, jež tento názor nesdílí), jde především o příběh člověka a jeho touhu po dosažení něčeho velikého. Prodigy je tak stavěn před otázky, co všechno lze své práci obětovat a jak vysokou cenu je ochoten zaplatit za dosažení svých cílů. V hlavních rolích ještě vystupují rodiče (Cristina Scabbia, Michael Mills), učitel (JB) a přítelkyně (Sara Squadrani).

Jelikož jde v podstatě o komorní příběh, i hudebně se Lucassen drží intimnějšího, akustického přístupu a atmosféra alba je tíživá. Oproti „The Human Equation“ není Teorie písňově orientovaná, přesto se zadařilo a několik skladeb je životaschopných samo o sobě. Jmenujme kupříkladu úvodní „The Theory Of Everything Part 1“, „Diagnosis“ nebo „Magnetism“. „The Breakthrough“ aspiruje na hymnu pro teoretické fyziky. Je to vítaný rozjezd, gradace ve stylu STAR ONE v závěru nahrávky a jeden z nejsilnějších momentů druhé placky (ještěže se jména těch malých potvor rýmují).

Verify the Higgs-Boson
Gluons, fermions
Find the missing baryons
Nucleons, electrons

A ano, Heuréka! Společným úsilím Prodigy a jeho otec odvodí sjednocující rovnici, bájnou teorii všeho (Dr. Sheldon Cooper asi nepřežije, že nebude první). Ke smůle vědecké komunity však není vepsána v bookletu (zřejmě tiskovou chybou...).

A závěr? Máme tu klasické AYREON album. Ve vší úctě, pane Lucassen, výrazný stylový ani zvukový posun nenastal. Druhá moje výtka směřuje k příliš častému střídání motivů. Nejeden nápad zaujme ucho posluchače natolik, že by si jej poslechnul klidně v rozpracované verzi na ploše dvou, tří minut, jenže příběh nečeká. A to jsou na druhou stranu asi tak všechna negativa. Zvuk, ač typický, je velice povedený, uchu lahodící a prolínání se různých fléten, houslí a pián je produktem precizní studiové práce. Nápaditost Anthonymu nechybí, i přes recyklaci některých nápadů je novinka zajímavá. Sice posluchače na zadek neposadí (Darkmoora ani nepřikrčí), ale „obyčejný“ lidský příběh a intimnější pojetí aktuální desky tak přidává další velmi podařené album do bohaté sbírky Lucassenovy diskografie. Vedoucí duo „Into The Electric Castle“ a „The Human Equation“ ve své pozici zůstalo neohroženo, „The Theory Of Everything“ se však může hrdě postavit hned za ně.


Manatar

Zveřejněno: 13.11.2013


Nové album se může směle postavit do řady vedle svých předchůdců, nicméně příliš vyčnívat nebude. Starší sourozenci již v sobě většinu Lucassenovy invence obsahují, některé motivy dokonce pamatují i Elektrický hrad. S „The Theory Of Everything“ se můžeme těšit z trochu jinak přežvýkaného klasického AYREONU, což rozhodně není špatné. Dokud bude tento dvoumetrový Holanďan komponovat podobně precizním stylem, možná mu ještě dvě nebo tři podobná díla zbaštíme.

Autor recenze:
8 / 10

Redakce:
zatím nehodnoceno

7,3 / 10





Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page