Čtvrtek
24.5.2018
Denní verze
 id
 heslo
Rok vydání
2014

Vydavatel:
Metal Blade

Stopáž:
58:39

1. Where Greater Men Have Fallen
2. Babel’s Tower
3. Come The Flood
4. The Seed Of Tyrants
5. Ghosts Of The Charnel House
6. The Alchemist’s Head
7. Born To Night
8. Wield Lightning To Split The Sun

Alan "Nemtheanga" Averill
zpěv

Ciáran MacUiliam
kytara

Micheál Ó Floinn
kytara

Pól MacAmhlaigh
baskytara

Simon Ó Laoghaire
bicí

Dark Romanticism (demo) (1993)
Imrama (1995)
Journeys End (1998)
The Burning Season (MCD) (1999)
Spirit The Earth Aflame (2000)
Storm Before The Calm (2002)
Dark Romanticism (2004)
The Gathering Wilderness (2005)
To The Nameless Dead (2007)
Redemption At The Puritan's Hand (2011)
Where Greater Men Have Fallen (2014)
Exile Amongst The Ruins (2018)

PRIMORDIAL - Where Greater Men Have Fallen

Temná aura anglosaské divočiny, která vždy z PRIMORDIAL vyzařovala, zdá se, jeví jisté náznaky vyčerpání. Ne, nechci zde irskou hvězdu světové pagan/blackmetalové scény strhávat či jinak proklínat za to, že její poslední studiový výtvor až příliš vybízí ke zjednodušené definici typu „zní to pořád stejně“, ovšem stejně tak dobře si tohoto faktu nemohu nevšimnout.

Skerriesští jsou na scéně už víc jak čtvrt století a tak mají samozřejmě plné právo na to, aby byli sví. Aby rozehrávali své sedmi a více minutové těžké metalové kolosy, plné chmur, melancholie a vůbec ponuré nálady ze všech slzavých údolí tohoto a jiných světů. Navíc to není samozřejmě tak dávno, co je po vydání přelomového alba „To The Nameless Dead“ objevila i ta nejširší fanouškovská obec, a vynesla kapelu s jejím svojským a originálním výrazem až do těch nejvyšších pater metalové oblíbenosti.

PRIMORDIAL

Podobný scénář následoval i o tři roky později, kdy vyšlo „Redemption At The Puritan's Hand“, jen s tím rozdílem, že teď už si i ona nejširší fanouškovská obec musela všimnout, že PRIMORDIAL už jiní nebudou, a že jim reálně hrozí nebezpečí slepého zabřednutí do svých vlastních postupů a nálad. Album však bylo natolik citlivě poskládané (a svou roli zřejmě sehrál i fakt, že bylo prvním po zmiňovaném průlomu s předchozí nahrávkou), že nic z těchto prognóz se zde neprojevilo a kapela se dál mohla vézt na vlně úspěchu a slávy.

Aktuální dění v podobě již osmého řadového alba Irů „Where Greater Men Have Fallen“ ovšem signalizuje další posun v tom, jak kapelu lze vnímat. Přes všechny její kvality, nenapodobitelnou atmosférou předlouhých kytarových vyprávění počínaje a stále výjimečným a sugestivním vokálem Nemtheangy konče (kterých je mimochodem deska znovu plná), je jasné, že PRIMORDIAL začínají být tak trochu dýchaviční a v té své melancholické metalové kráse se začínají malinko ztrácet. A pochopitelně, posluchač to pak může klidně vidět a slyšet ještě jednodušeji – kapela zní zkrátka pořád stejně.

Mě osobně na tom nejvíc ze všeho vadí fakt, že z aktuální nahrávky si prostě neodnáším ty povznášející pocity, které jsem si z předchozích dvou alb vždy odnesl a spolehlivě odnáším dodnes. Vždyť proč by PRIMORDIAL nebyli takoví, jaké je mají všichni rádi? Ať jsou, a jak praví klasik, jen houšť a větší kapky. Jenže „Where Greater Men Have Fallen“ zní, jakoby kapela zapomněla právě to, jak být takoví, jaké je mají všichni rádi. A v tom je právě zakopán pes.


Louis

Zveřejněno: 27.1.2015



Názory redakce
Marigold
24.1.2015

Posuny PRIMORDIAL jsou pomalé, ale znatelné. Spodní proudy načernalého pohanského metalu slábnou a nahrazuje je stále masivnější temná vibrace, která PRIMORDIAL spojuje se současnou módou živelných doom metalových kapel a apokalyptických folkařin. I proto se nové album "Where Greater Men Have Fallen" vlomilo do žebříčků serverů, které by po irských samorostech před pár lety ledva hodily pohrdavou slinou. Jenže noví PRIMORDIAL nezní jako vypočítavá metal hipsta móda. Naopak. Pro mě je jejich hudba stále hutnější, robustnější, stále víc absorbující. Tam, kde u starších alb občas pochybuji, u novinky jen zbožně propadám do dusivého Maelströlmu. Je to suverénní pilování vítězné receptury, cizelování unikátního soundu, který leccos připomíná, ale před ničím se k zemi neklaní. Výtku s opakováním připouštím, ale neberu vážně. "Where greater men have fallen. Here we stand guard." Ten verš to říká všechno.

[9,5 / 10]


Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page