Středa
16.8.2017
Denní verze
 id
 heslo
Rok vydání
2016

Vydavatel:
Nuclear Blast

Stopáž:
1:12:03

Produkce:
Joost van den Broek a EPICA

1. Eidola
2. Edge of the Blade
3. A Phantasmic Parade
4. Universal Death Squad
5. Divide and Conquer
6. Beyond the Matrix
7. Once Upon a Nightmare
8. The Cosmic Algorithm
9. Ascension - Dream State Armageddon
10. Dancing in a Hurricane
11. Tear Down Your Walls
12. The Holographic Principle - A Profound Understanding of Reality

Simone Simons
zpěv

Mark Jansen
zpěv

Isaac Delahaye
kytara

Coen Janssen
klávesy

Rob van der Loo
basa

Ariën van Weesenbeek
bicí

The Phantom Agony (2003)
2 Meter Sessies - We Will Take You With Us (2004)
Consign To Oblivion (2005)
The Divine Conspiracy (2007)
The Classical Conspiracy (2009)
Design Your Universe (2009)
Requiem For The Indifferent (2012)
The Quantum Enigma (2014)
The Holographic Principle (2016)

EPICA - The Holographic Principle

EPICA se stali stálicí metalové scény, které se za posledních deset let podařilo zcela bez škobrtnutí si svou pozici upevňovat. Bezesporu díky tomu, že nepolevují a pravidelně vydávají nová alba. Ta se od sebe hudebně sice moc neliší, ale pokaždé se na nich najde dostatek zajímavého materiálu. Simone Simons se také moc nemění, ale to má na svědomí rostoucí vrstva líčidel.

„The Holographic Principle“ nahrála kapela v nezměněné sestavě, pouze s tím rozdílem, že Mark Jansen pověsil kytaru na hřebík a už jen bručí. A oproti minulým albům si na „The Holographic Principle“ pozvali mnohem víc klasických nástrojů, ale to je změna pouze kosmetická. Koncem ledna je plánovaný koncert v pražském Fóru Karlín (společně s POWERWOLF), snad mi bude odpuštěna poněkud opožděná recenze a tento text může být brán jako pozvánka na živé vystoupení.

EPICA

Nezbytná nicneříkající orchestrální předehra se přehoupne do „Edge of the Blade“ aneb EPICA 2016. Nebo snad EPICA 2006? Těžko říct, tahle kapela si svůj styl již definovala, a záleží již jen na tom, jak své jednotlivé elementy bude servírovat. Pokud tam stále bude ženský element v podání Simone Simons, je zřejmě vše ostatní dovoleno. Seznam postupů, které se používají, je zajisté dlouhý, ale takřka ke všem skladbám stejný. Každá jednotlivá skladba je povedená a pěkně se poslouchá, ale po hodině orchestrální hradby, futrované do hlavy, nezůstane vlastně až na zkoprnělý výraz žádná konkrétní vzpomínka. Opět zazní jedna či dvě výraznější skladby, které se nad ostatní trochu vyhoupnou - tentokrát hraje prim zřejmě „Beyond the Matrix“ se svým chytlavým, sborovým refrénem, který to táhne až k horní hranici slyšitelného spektra, a „Dancing in the Hurricane“ s orientálním motivem.

Můj osobní dojem z alba je ten, že to nejlepší na něj kapela neumístila. Ve dvoudiskové edici „The Acoustic Principle“ zazní skladba „Beyond the Good, The Bad and the Ugly“, kde je příjemný hlas Simone doprovázený jen zcela nenápadně, akusticky. Možná pro tu nezvyklou polohu, možná pro uši unavené hodinovou orchestrální pompou, jsem si tuhle skladbu oblíbil zcela nejvíce. V podobném duchu se nese i následující, neméně kouzelná „Dancing in a Gypsy Camp“. Neměla by EPICA větší úspěch s touto hudbou? Jak píši už po několikáté, jejich orchestrální, symfonická, pompézní produkce značně ubíjí pěkné melodie, na které má tahle parta evidentní talent. Co se dá dělat, ode mne si poradit nenechají. Dáme tomu tradiční hodnocení okolo sedmičky a budeme se těšit zase příště.


Manatar

Zveřejněno: 4.1.2017

WWW odkaz:



Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page