OZZY OSBOURNE - Down To Earth

OZZY OSBOURNE - Down To Earth

OZZY OSBOURNE - Down To Earth

OZZY OSBOURNE - Down To Earth

Posílen o navrátilce Zakka Wylda vyráží šílenec ze země Ozz přesvědčit celý rockový svět, že ještě nepatří do železné neděle. A nutno přiznat, že albem Down To Earth rozhodně nebojuje s větrnými mlýny... Zvědavci, kteří pátrali po konstelaci možných odpovědí na fenomenální řadovku Ozzmosis dostávají jasnou a zřetelnou odpověď. Ozzy přitvrdil, zhutnil a trefil!Hlavní slovo vedle Osbournova vokálu bez debaty patří fenomenálnímu krotiteli strun Zakku „Dyvokému“ Wyldeovi, který zajistil novince hlavní přísun čerstvé energie. Jeho hluboký a zřetelný rukopis prodchl řadovku velmi neurvalými záblesky čiré rockového náboje. Úvodní flák Gets Me Through dává na stůl všechny karty, se kterými Ozzy rozehrál svojí novou partii. Za prvé – zvuk je hodně pohroužený do hloubky, nejen kytara, ale i rytmika Bordin / Trujjilo vytvářejí dusný sound, ze kterého si legendární mečení pana kapelníka činí výborný odrazový můstek a kontrastní plochu. Ruku v ruce s trochu neohrabaným nazvučením kráčí i Wyldovy riffy, které jakoby klopotně rozrážely závoj ticha, vršily se na sebe, zasekávaly. Jejich těžký krok připomene píseň Thunder Underground z předchozí řadovky, nicméně jsou ještě zavalitější a systematičtější. Riziko úpadku do monotónnosti se naplňuje pouze v bezradné Junkie, kterou ovšem pohřbívá i bezpohlavní vokální linka. Převažující silné stránky kompozičního postupu ovšem výborně dokumentují exemplárně rozparáděné kousky jako That I Never Had, či Alive.

Kdo se již s tímto blonďatým mágem setkal, dobře ví, kterak dovede křesat krkolomné a zároveň libozvučné formulky ze svého instrumentu. Nemalý prostor dostává jeho čarování i na Down To Earth a nutno říci, že v sousedství dunivé rytmiky znějí brilantně, fenomenálně atd. Vedle práce kytary stojí za zmínku i občasný výskyt samplů a doplňkových instrumentů. Poměrně překvapivě vyznívá chmurné a zamatované piano v úvodu, stejně jako „snové“ klávesové intermezzo excelentního fláku Facing Hell. Jednotlivé špíčky jsou po albu rozesety a chytře zakomponovány do struktury jednotlivých skladeb a člověku vždycky činí radost, když si povšimne po desátém poslechu něčeho nového. A Ozzy to zjevně ví...

Byl bych to divný brouk, kdybych neopomněl zmínit ještě dvě baladičky, které pro nás tatíček Ozzy nachystal na příjemné usínaní, eventuelně činnosti patřící (nejen) k času nočnímu. První kousek se ukrývá pod číslem tři a názvem Dreamer. Vsadím se, že po něm s chutí lapnou média. Je lehce kýčovitý, s lehce nevkusným textem, se sborovým óóóch pod refrénem, taktéž s dojemnými smyčci, ale kdopak by se čertil, vždyť to zpívá Ozzy. A hezky se to poslouchá. Druhý oplodňováček bafne z pod tracku osm. Oč je Running Out Of Time méně podbízivý, o to je jímavější (nicméně óóóch je tam zase...) – houpavý rytmus se zaručeně působivým klavírním doprovodem a moc pěkně kolébavý refrén... Zkrátka můj oblíbenec...

Připišme tedy Ozzymu další povedené sólové album. Nemá sice tak fatální magnetismus a vytříbený cit pro melodie, jako Ozzmosis, nicméně narozdíl od spousty zbytečných profesorských (nebo naopak naprosto žáčkovských) rockových oblblin přináší samorostlou a vytříbenou náplň, která fanoušky nestárnoucího šílence nemůže zklamat a jeho odpůrce beztak o ničem novém nepřesvědčí. Snad jen o tom, že Ozzy má pořád co (a komu) říct. Budiž jim země lehká...

 160

Marigold

Verdikt

Nečekal jsem žádné zázraky a také jsem se jich nedočkal. Standartní OZZYho práce, pár příjemných písniček, pár hitůvek... Po Ozzmosis krok o třídu zpět.

Hodnocení

Autor
7,5 / 10
Redakce
9 / 10
Čtenáři
6,6 / 10

Další informace

Stopáž: 48:41

Produkce: Tim Palmer

www.ozzy.com

Sestava

Skladby

  1. Gets Me Through
  2. Something That I Never Had
  3. Dreamer
  4. No Easy Way Out
  5. Facing Hell
  6. You Know ... (Part I)
  7. Junkie
  8. Running Out of Time
  9. Black Illusion
  10. Alive
  11. Can You Hear Them?

Diskografie

Scream (2010)
Black Rain (2007)
Under Cover (2005)
Prince of Darkness (2005)
The Essential Ozzy Osbourne (2003)
Live At Budokan (2002)
Down To Earth (2001)
Ozzman´s Commeth (kompilace) (1997)
Ozzmosis (1995)
Live And Loud (live) (1993)
No More Tears (1991)
Just Say Ozzy (live) (1990)
No Rest For The Wicked (1988)
Tribute To Randy Rhodes (compilation) (1987)
The Ultimate Sin (1986)
Bark At The Moon (1983)
Speak of The Devil (1982)
Live E.P. (1982)
Diary of A Madman (1981)
Blizzard Of Ozz (1979)
The Commandments (best of) (0)

Jiné pohledy

Louža
9 / 10

Ozzy je Ozzy. O tom se nediskutuje. Každé jeho album určitým způsobem šokovalo a ani "Down to Earth" nezůstává vyjímkou. Šokuje tím, že ničím nešokuje. Je to zcela očekávaná, úplně účelná lehce plochá a přesto tak skvělá kolekce písniček. Obdivuju Ozzyho a jeho cit pro vynikající hudbu. To co se vyskytovalo na jeho řadovkách je prostě jedinečné a já jsem jen neskonale rád, že je tomu tak i nadále. ... [25. dubna 2004]