Hm, „horečnaté pípání“ je více než výstižný název pro partu těchto trhlých eklektiků. Po několikanásobném poslechu tak trochu šíleného dema se už těším na regulérní album, protože norským kvartetem předkládaná zvuková nadílka se  (jak je v poslední době v Norsku dobrým zvykem) v lecčems vymyká běžné hudební zkušenosti.

Máte rádi DEATH a další věrozvěsty technického metalu? Necháváte se unášet honosnými melodiemi alá BORKNAGAR? A co frenetičnost takových SPIRAL ARCHITECT? Teď si určitě myslíte, že podobný mix u vás vyvolá akorát tak nutkání ke zvracení. Na to, že kapela funguje teprve od roku 2001, je „Fluctadmission“ už na první pohled velmi osobitým a nebojím se říci, že i vyzrálým dílkem a to jak po stránce muzikantské a kompoziční, tak i produkční a na míle překračující běžnou úroveň zahuhlaných demonahrávek. Šikovní Norové provedli velmi funkční syntézu metalových žánrů. Kytarovou matematiku a krkolomné projížďky po stupnici v některých okamžicích notně obrušují vzletné a místy až s pompou nesené klávesové plochy. Tu a tam se mihnou nějaké ty smyčky a samply. Nad celým hudebním snažením se jako ozvěna nese neotřelý projev vokalisty Paula Mozarta, který povětšinou velmi efektně užívá zdvojenou vokální linku a naléhavý čistý zpěv tu a tam prokládá blackovým skřehotem. Z každé skladby tryská příznačná skandinávská zasmušilost a do srdce se nepozorovaně se vkrádá melancholie. FRANTIC BLEEP v sobě nesou i něco ze sofistikovaného odkazu krajanů EMPEROR a něžných neoklasických doteků PECCATUM („The 3rd stage“). Tak mně napadá, že FRANTIC BLEEP bezesporu patří mezi ty kapely, jejichž hudba je jako pověstná Shrekova cibule –má vrstvy. Jednou znějí rockově až popově, při bližším pohledu se vyloupne správná metalová tvrdost a komplikované kytarové finesy. Vše podle vašeho přání a momentální nálady. A kromě toho nepostrádají smysl pro humor – viz. Hamletovsky ulítlá „To bleep or not to bleep“. Dodám-li, že demo je volně přístupné na stránkách kapely, už vám téměř nic nebrání ponořit se do jejich hudebních vln. Berte to jako takový předkrm, protože plnohodnotné album tu skrze The End records bude co nevidět. Tak co, půjdete si zapípat?