BORKNAGAR - Epic

BORKNAGAR - Epic

BORKNAGAR - Epic

BORKNAGAR - Epic

Rozhodně nemohu říci, že by můj vztah k severským experimentátorům na promrzlých polích severské černé metalurgie byl stejně vřelý jako za časů „Olden Domain“. Časy nekritického obdivu a uctívání jsou dávno minulé a nahradilo je platonické zalíbení v podivuhodných stylových kříženinách, kterými se sebranka futuristických vikingů hlásila o slovo v letech minulých. Už mě ani nepřekvapuje, že po pár prvních posleších jsem začal sbírat ve slinných žlázách materiál na pořádný flusanec, kterým bych „Epic“ zprznil jako něco podřadného, nepovedeného, průměrného... Zbytek si doplňte sami. Stačilo ale pár poslechů, abych sám sebe řádně vyplísnil. Sestry i bratři v černé zbroji, s mozky upřenými vstříc tajemným obzorům, nová deska BORKNAGAR je, světe div se, opět velice dobrá...

BORKNAGARO velkých posunech nemůže být ani zmínka. Taky komu by se pořád chtělo vymýšlet stále komplexnější a komplexnější žánrové bastardy, že? Společenství výtečných muzikantů kolem CMK (čti: centrální mozek kapely) Øysteina G. Bruna už prošlo dosti polohami, aby si vytipovali tu, která mu sedí nejvíc. Ano, ta poloha částečně stále zasahuje pozemky černého království, které zastupuje tepající artilérie Asgeira Mickelsona, Vintersorgův působivý skřehot a samozřejmě Øysteinova měňavá kytara, hlasící se svým místy zvukem hrdě do dob sněhových závějů, havraních sabatů a dalších severských kratochvil. Jenže kdo zná BORKNAGAR, dobře ví, jak rádi výletničí do dob minulých, jak rádi křísí staré, takřka art rockové harmonie a jako rádi opatřují svojí hudbu opulentními klávesovými plochami. Maestro Lars A. Nedland, jedna polovina SOLEFALD a opět výrazný Vintersorg (tentokrát ona melodická a čistá půle jeho duše) mají lví podíl na melodicky zřejmě nejpestřejším a nejpropracovanějším kotoučku BORKNAGAR. Black metalových zápřahů přeci jen ubývá a kapela více piluje svoje nezaměnitelné harmonické postupy (instrumentální i vokální), které doplňuje značným množstvím klávesových partů... Jedná se zřejmě o reakci na odchod druhého kytarista Jense Rylanda, jehož díl práce přebírají právě rejstříky páně Nedlanda. Výsledek je až překvapivě pestrý a chutný – řízné a mrazivé polohy severského black metalu se snoubí s mnohem kypícími a přívětivými zvuky kláves a na povrch tak znovu vyplouvá značný instrumentální i kompoziční talent všech zúčastněných (původně jsem nechtěl pochlebovat adresně, ale nedá mi to – instrumentálka ¨“The Weight Of The Wind“ patří k nejlepším kouskům v historii kapely...).

Trocha kritiky? Ba jo. Už to není taková síla jako kdysi. Trochu se to okoukává a oposlouchává. Ale pořád to má hromské koule a dar zaujmout. Rozpoutat stav duševního blaha. Nevím, kam ještě chtějí BORKNAGAR dojít, ale i kdyby se už do konce života nepohnuli nikam, jedno jim už nikdo neodpáře. Stvořili svůj vlastní styl. Kolik kapel se tímhle může pochlubit?

 123

Marigold

Verdikt

Ze severu opět vane chladný vítr a poutníci BORKNAGAR přicházejí... zdá se, že časy posouvání hranic viking metalu a objevování nových melodických horizontů jsou ty tam. Novinka dobrušuje a zjemňuje všechny podstatné prvky, se kterými seveřané kdy přišli. Výtečné propojení viking metalu s harmonickým art rockovými prvky. Tradiční kvalita made in BORKNAGAR.

Hodnocení

Autor
8 / 10
Redakce
7 / 10
Čtenáři
8,3 / 10

Další informace

Stopáž: 57:53

Produkce: Øystein G. Brun
Studio: Toproom

www.borknagar.com

Sestava

Skladby

  1. Future Reminiscence
  2. Traveller
  3. Origin
  4. Sealed Chambers Of Electricity
  5. The Weight Of The Wind
  6. Resonance
  7. Relate (Dialogue)
  8. Cyclus
  9. Circled
  10. Inner Ocean Hypothesis
  11. Quintessence
  12. The Wonder

Jiné pohledy

7 / 10
Tak s tímhle albem jsem měl dlouhou dobu co dělat. Nejen že mi do něj bylo poněkud zatěžko proniknout. Navíc mě ještě odpuzovalo zcela amatérskou "rozplizle koulovitou" produkcí, jakou bych od profíků formátu BORKNAGAR nečekal ani v nejtemnějších snech. S odstupem času mi už nepřijde tak hrozné, ale kvalit předchozích dvou zářezů tedy rozhodně nedosahuje. Snad bude časem lépe. U mně tentokrát jasně vítězí letošní Vintersorgova sólovka.
Louža | 13. září 2004

 

7 / 10
BORKNAGAR nahrali ďalší album v intenciách svojej poslednej tvorby prelínajúcej sa so "sólovou" tvorbou mr. Vintersorga. Oproti nemu je však "Epic" trocha priamočiarejši, oproti "Empiricism" zas viac komplikovanejší a jemnejší. Každopádne však príjemné na posluch a dovolím si ešte jednu špekuláciu a to, že ak by sa tvorba VIntersorga vydávala pod hlavičkou BORKNAGAR, alebo vice versa, nik by si to nevšimol. Tiež si myslím, že ďalšia cesta kapely by mohla viesť len cez emotívne a jemné hudobné plochy, vystavané okolo tradične dobrého Vintersorgovho čistého spevu.
Arrow | 22. června 2004

 

7 / 10
Netrúfam si na kvalifikované hodnotenie, ale mám pocit, že Borknagar sa príliš "vintersorgujú" a Mr. Vintersorg sa až kŕčovito snaží o "umenie". Bohužiaľ aj jeho sólovky, aj predsalen trochu blackovejší Borknagar trpia prearanžovanosťou, snahou nastavať na blackmetalové základy čo najviac materiálu -- v záplave detailov sa tak akosi stráca celok.
Thorn | 21. června 2004