RHAPSODY - Symphony Of Enchanted Lands II - The Dark Secret

RHAPSODY - Symphony Of Enchanted Lands II - The Dark Secret

RHAPSODY - Symphony Of Enchanted Lands II - The Dark Secret

RHAPSODY - Symphony Of Enchanted Lands II - The Dark Secret

Za sedmero horami a sedmero řekami, za širým mořem, za mlhou hustou tak, že by se dala krájet a možná ještě dál, se nachází království pohádek, zvané Enchanted Lands. Bylo nebylo, ale spíš bylo, pět hudebníků, kteří poté, co ono království vymysleli, se rozhodli o něm pět písně. A není tomu ani tak dávno, co světlo světa spatřilo jejich první album. Následovaly další čtyři, ale o minulých počinech RHAPSODY již bylo na MP napsáno dostatek. Nyní spatřila světlo světa novinka „Symphony Of Enchanted Lands II - The Dark Secret“. S posledním albem skončila čtyřdílná sága a se „Symphony II“ začíná nová.

Název „Symphony Of Enchanted Lands II“ zcela logicky svádí ke srovnání s nejlepší deskou skupiny z osmadevadesátého. Oprostíme-li se od sentimentálních vzpomínek, tak „part II“ z tohoto porovnávání nevychází nikterak zle, možná i naopak. Rozhodně ukazuje záda dvou předcházejícím albům, kteréžto byly z většiny jen rychlé sypačky, byť pompézní jak nebeské zvony. „Symphony II“ se vrací k různorodosti svého staršího jmenovce a to je sakra dobře. Mé kritické já si neodpustí poznámku, že RHAPSODY nás již nemají v podstatě čím překvapit. Ať už svou hudbu okoření sebemegalomanštějším zvukovým doprovodem, stále jde o speed metal se vším všudy. Na druhou stranu na „Symphony II“ se rychlého rytmu nedrží za každou cenu a především ve spoustě intermez dávají vyniknout klasickým nástrojům. Jednu stránku své hudby však již k dokonalosti dovedli. Nebo si alespoň myslím, že lepšího zvuku snad ani dosáhnout nelze. V nedávném rozhovoru se hudebníci zmiňovali, že svou hudbu nazývají Film Score Metal, aby celé album vyvolávalo dojem filmového soundtracku k jejich ságám. Ano, je to stále speed, ale se spoustou doprovodných nástrojů na pozadí, které jsou krásně čitelné. Žádné utopené housličky kdesi v pozadí. Vše je jedna krásná harmonie. Orchestr má dostatek místa, abychom si jeho přítomnosti vychutnali. Alex Staropoli dobře ví, jak vše dohromady zkomponovat, aby výsledkem nebyl patos.

Na „Symphony II“ nás čeká velké množství melodií, zajímavá hudební témata, střídání metalu s klasikou, houslové, klavírní pasáže, flétny všeho druhu a samozřejmě mohutné chorály. Navíc jako vypravěč celého příběhu na albu několikrát vystoupí Christopher Lee. Na poměry posledních alb je „Symphony II“ dostatečně nápaditá, nicméně asi nelze čekat, že nás tito Italové něčím vysloveně ochromí. Na pěti albech (a dvou Turilliho sólovkách) se motivy opakují, ale to je problém většiny kapel. V symfonickém (i když pro většinu kapel platí spíš pseudo-symfonického) metalu hrají RHAPSODY stále první ligu.
Nebudu zde vypichovat nejzajímavější kompozice alba. „Symphony II“ je jeden velký příběh a jako celek působí nejlépe. RHAPSODY i po letech dokázali nahrát vynikající album.

 46

Manatar

Verdikt

Překvapivě jedno z nejlepších alb od italských symfoniků. Mnoho pěkných melodií a motivů klasické hudby a navíc zcela bombastický zvuk.

Hodnocení

Autor
8 / 10
Redakce
6 / 10
Čtenáři
7,3 / 10

Další informace

Stopáž: 72:48

Produkce: Luca Turilli & Alex Staropoli, Sascha Paeth a Joey DeMaio (narace)

www.mightyrhapsody.com

Skladby

  1. The Dark Secret -Ira Divina-
  2. Unholy Warcry
  3. Never Forgotten Heroes
  4. Elgard´s Green Valleys
  5. The Magic Of The Wizards Dream
  6. Erian´s Mystical Rhymes -The White Dragon‘s Order-
  7. The Last Angels´ Call
  8. Dragonland‘s Rivers
  9. Sacred Power Of Raging Winds
  10. Guardiani Del Destino
  11. Shadows Of Death
  12. Nightfall On The Grey Mountains

Diskografie

Live In Canada 2005 - The Dark Secret (2006)
Symphony Of Enchanted Lands II - The Dark Secret (2004)
The Dark Secret (2004)
Power Of The Dragonflame (2002)
Rain of A Thousand Flames (EP) (2001)
Dawn of Victory (2000)
Holy Thunderforce (singl) (2000)
Symphony of Enchanted Lands (1998)
Emerald Sword (singl) (1998)
Legendary Tales (1997)
Eternal Glory (demo) (1995)
Land of Immortals (demo) (1994)

Jiné pohledy

7 / 10
Ešte bombastickejšie, ešte prepracovanejšie, ešte orchestrálnejšie... to hádam už viac ani nejde! V porovnaní s predchodcom zdieľajúcim rovnaký názov bez prívlastku "The Dark Secret" je novinka na rovnakej, a možno málo (vyššie spomenutými prvkami) na úrovni mierne prevyšujúcej. Učesané, mnohovrstvové aranžmá, prepracovaný orchester a rozprávačsky skvelý pán Lee! (tentokrát tu nikto nešušle Yess majty worior!). Jednotlivé skladby su dosť vyvážené a máličko, v dobrom slova zmysle, vybočujú Darkmoorom spomenuté pomalšie veci... som len zvedavý ako to budú hrať na živo, toľko halfplaybacku nemá hádam ani Lord Of The Dance:-))
Jeremy | 27. září 2004

 

5 / 10
Megalomanstvo pánov Turilliho a Staropoliho sa blíži k svojmu stropu. Až mám miestami pocit, že by sa mali vykašľať na metal a začať skladať iba muziku k pohyblivým obrázkom. Stupídne seriály typu Xena, Hercules alebo Robin Hood by mali, keď už nič iné, aspoň slušnú zvukovú kulisu.
Fanúšikovia budú pri "Temnom tajomstve" zažívať jeden hudobný orgazmus za druhým - Mr. Christopher Lee ako rozprávač je povestnou čerešničkou na torte. Citlivejším povahám počúvanie novinky od RHAPSODY neodporúčam. Budú mať totiž permanentnú chuť navštevovať posilňovňu či šermiarsky krúžok. Bŕŕŕ...
Rudi | 27. září 2004

 

6 / 10
Co počít s RHAPSODY? Po technické a instrumentální stránce nelze novince vůbec nic vyčíst, jako vždy. S obsahem je to už horší. Nebo co horší, spíše pořád stejné. Ano, vrátil se živý orchestr, což jsem už u EP kvitoval s povděkem, jenže kde bylo épéčko svěží, neb nenudilo přílišným natahováním, je "velká" deska přebujená intry, vyprávěním a mezihrami. Nejsilnějšími se mi jeví ty pomalejší věci - skvělý refrén v "The Magic Of The Wizard Dream", juchavá skladbička "Elgards Green Valley", nic ovšem nepřekonává už jasného vítěze EP "Guardiani" (ne, nelekejte se, tady je to jen v mateřštině). Už pomalu dochází dech na bodování pořád stejné písničky, což jsou vlastně všechny ostatní rychlovky z alba. Jen mne tak napadá, jestli to RHAPSODY s tou zálíbou v pohádkách trochu nepřehnali a namísto svých ság o mečích a dracích nezpracovávají celou tu dobu nevědomky pohádku "Hrnečku vař!". Bobtná to hezky, kaše přibývá, ale já už bych dávno raději křičel: "Hrnečku dóóóst!"...
Darkmoor | 24. září 2004