IMMORTAL TEARS - Lasombra: The Heart of Darkness

IMMORTAL TEARS - Lasombra: The Heart of Darkness

V českých malebných krajích, i přes slušný počet nadprůměrných souborů , nacházíme spousty kapel hrajících vesměs podprůměrnou hudbu. No vlastně ani ne tak podprůměrnou, jako kopírující své zahraniční idoly. Občas se najdou kapely, které v podstatě jen bezduše kopírují svůj vzor a přesto je jejich hudba nejen neoriginální, ale i hodně bezduchá. Příroda toho naší černě-kovové scéně moc nenadělila.
V podstatě od nás pochází jen dvě bandy, které udělali kariéru i v zahraničí a těmi jsou ROOT a MASTER´S HAMMER. A člověk se pak diví, jak to, že když vyjde v Čechách hudební dílko, které stojí minimálně za pozornost, je tvrdošíjně opomíjeno médii. A to je příklad i jedné z mála nadějí české blackové scény, Věčným Slzám, IMMORTAL TEARS.
Abych řekl pravdu, z hudby je cítit jejich fascinace britskými CRADLE OF FILTH a občas se nechají unést svým obdivem k nim a trochu kopírují jejich hudební (hlavně vokální) projev. A tímto zápory definitivně končí. Lasombra je debutem Věčných Slz, zatím natočili kromě ní jen jedno demo. Jsou to v podstatě ještě káňata, která ještě nerozkoukaná na hudební scéně (co taky chcete po prvním albu), ale jsem si téměř jistý, že jedna dvě řadovky navíc a IMMORTAL TEARS se stanou silou, o které se bude vyprávět široko daleko, bestií, se kterou je třeba počítat. Stačí se jen trochu odprostit od vlivu CRADLE OF FILTH.
Lasombra je koncepčním dílem. A to úžasným koncepčním dílem. Nenajdete tu žádné pentagramy, obrácené kříže ani provolávání slávu Satanovi. Lasombra je dílo s vampýrskou, temně gotickou atmosférou, příběhem o ztracené lásce a o obrovských mukách cesty lidského bytí. Příběh je zasazen do roku 1775 a pojednává o Jonathanovi, muži, jemuž zemře milovaná žena. Jonathan chce skoncovat se svým životem, když za ním jednoho dne přijde muž a nabídne mu, aby se stal vampýrem, aby mohl za svou ženou. A pak už se to s ním veze. Verše jsou krásné, přirovnání a sloh a vůbec jsem si zamiloval, texty považuji za krásné, pochmurné, blasfemické a tvůrčí. Nikde netečou potoky krve (což mě stejně už nudí) a přesto bez vyhřezlých střev si dílko udržuje mohutnou, melancholickou atmosféru.
Po hudební stránce je dílo taktéž povedené. Grief je skvělý vokalista a i když trochu kopíruje vokály Daniho Filtha, je jasné, že z něj něco bude (nebo je :). Z deathového mručení až po Daniho ječák, paráda. A to ještě prostřednictvím mailu slibuje, že na příštím albu bude používat i čistý zpěv, no vážně se nemůžu dočkat. Lucy, krásná čarodějka kouzlí za klávesami, instrumentální dílka In Vitam Aeternam a Candle in The Dark jsou čistě její prácí. Kytarista Yann, asi nejzkušenější muzikant Věčných Slz předvádí sem tam sóla, jež jsou úderná a přesto nenaruší sílu melancholie. Kterou skladbu označit za hit ? Ne, to není možné.Je to koncept, všechny skladby jsem si zamiloval a jedna bez druhé nemůže existovat. Stejně jako Immortal Tears bez přízviska naděje českého blacku.

It´s raining...our time to reign !

I´m so lonely, lonely in year 1775,
cold rain hides my tears
I´m searching for way, how to end my life,
near the grave i´m pickin´ flower sears

 1

Hodnocení

Autor
9 / 10
Redakce
7,5 / 10
Čtenáři
7,6 / 10

Další informace

Sestava

Skladby

  1. As The Sunset Comes
  2. Black Hand
  3. The Becoming
  4. If These Walls Could Talk
  5. In Vitam Aeternam
  6. Written By Blood
  7. Candle In The Dark
  8. Window To The Garden
  9. Memories
  10. Hidden From The Light

Diskografie

Lasombra, The Heart of Darkness (2001)

Jiné pohledy

ŠotouŠ
7,5 / 10

Spousta reakcí na tuhle pardubickou kapelu vyznívá ve duchu hesla „něco jako Cradle, ale nemaj na to“. Nemyslím si, že otázka zní, zda na „to“ mají či ne. Ti Cradle Of Filth jsou taky z obliga. Upíři, pečlivě udělaný make-up (skutečně spíše mejkap než takové ty rozslizlé „pejnty“), to všechno možná Immortal Tears jistým způsobem škatulkuje a v očích mnoha lidí třeba i sráží. Skutečností ovšem je, že tahle kapela strávila nahráváním a finální úpravou desky 2 měsíce a jejich první oficiální počin je díky tomu (nejen) zvukově hodně dotažený. Ovšem nejde jen o zvuk, že? Fajn. Skutečně do detailů propracovaný booket alba nám dopomůže na další cestě k pochopení tohohle kusu muziky. Podívejme se tedy na titulní stranu, jež nám dopřává pohledu na zbytky jakési, řekl bych elfské, architektury a láká nás jejím oknem vstoupit do srdce temnot a přijmout tak atmosféru celé desky. Otevřme tedy booklet a po pohledu na šklebící se tvář vokalisty Griefa se ponořme do textů... Teprve tady pochopíte koncepci desky (ne ovšem přečtením jednoho textu). Lasombra... má příběh, v epické linii budete sledovat souboj Jonathana s jeho alter egem a na scénu vám budou přitom vstupovat další postavy a alegorie, leckdy téměř v duchu klasického antického dramatu. Je už jen na vás, zda a jak oceníte invenci a vklad, které do svých textů Grief vepsal. Stejně tak je na vás, zda si všimnete proměnlivých vokálních linek, jež se průběžně s dějem a jeho protagonisty střídají... Lasombra je pestrá motivicky a dotažená koncepčně, ostrá a bodající (kousající..?) hudebně. Hledejte na „nejen“ naší scéně kapelu s podobným vkladem a pochopíte, že Immortal Tears si zaslouží minimálně značnou pozornost. Jejich muzika je barevná, ale i drsná; vrstevnatá, ale přehledná. Není ale nabubřelá a překombinovaná. Jistěže mnohé aranže, klávesové motivy či riffy by se daly udělat jinak, lépe, pestřeji, nápaditěji... Ale je to přece jejich první CD!!! Nechme je zrát, dočkáme se, řekl bych, značného překvapení. A chcete jim vyčítat přezdívky typu Grief, Anubis etc.? Inu – jak je komu libo. Mne v každém případě Lasombra mile potěšila a zeptáte-li se mne, zda mám rád „dusk metal“, tak vám sice odpovím, že to nevím, ale Lasombru poslouchám často a rád. Členům Immortal Tears bych chtěl jenom vzkázat, že RPG v sobě nesou jistá nebezpečí a úskalí. Vlastní imaginární svět je krásná věc, ale jen do chvíle, než vám začne prolínat do vaší vezdejší reality víc, než je zdrávo. A to se při hraní Vampire - The Masquerade může stát velmi rychle... ... [25. února 2004]