ULVER - Shadows Of The Sun

ULVER - Shadows Of The Sun

ULVER - Shadows Of The Sun

ULVER - Shadows Of The Sun

Tak už je tu máme zase! Seskupení milovaných i nenáviděných, téměř vždy zábavných a v každém okamžiku s početnou armádou fanoušků za zády. Armádou ochotnou bránit jejich tvorbu stůj co stůj, klidně až do poslední kapky krve, a nucenou koupit každý jejich výtvor, ať už bude obsahovat cokoliv - i kdyby se mělo jednat o pouhé frontmanovo uprdnutí. Ne, tentokrát výjimečně není řeč o MANOWAR, jak by mohlo z předešlého vyplývat. To jen trio hledajících „vlků“ s úšklebkem vyplivlo novou studiovou nahrávku...

ULVERNahrávku, která se v mnohém podobá zářezu předchozímu, ačkoliv je jeho pravým opakem. Nalezneme zde podobné harmonie, podobné zvukové plochy, podobnou práci s vokály – tak v čem je tedy rozdíl? Především ve skutečnosti, že ULVER couvli z maniakálně přeplácaného zábavního parku do temného, minimalisticky zařízeného (avšak vycizelovaného) obydlí. Odvrátili se od širokého spektra nálad k pocitu hlubokého smutku a zmaru a především – vykašlali se na experiment a přešli k muzice. Tam, kde bylo „Blood Inside“ albem nepřístupným a nesnadno se poslouchajícím, je „Shadows Of The Sun“ výtvorem v podstatě jednoduchým, silně návykovým a vrývajícím se pod kůži hned v průběhu prvního seznámení. Co však zůstává podobné, je určitý druh (snad) záměrného, a tedy i bavícího kýče, který je stejně jako posledně přítomen – jenom nabývá jiné podoby.

Tomu, co jste na „krvi uvnitř“ v průběhu prvních poslechů skrytě i otevřeně nenáviděli, se zde nedostává příliš prostoru. Kristofferův vokál již není tak vrstvený, komplikovaný a vytahovaný do protivných výšek (i mně, jakožto příznivci jeho hlasu, lezl tento v poslední době dost na nervy – počítaje v to i HEAD CONTROL SYSTEM). ULVER se tentokrát nesnažili nasázet co nejvíce muziky na co nejmenší plochu. Ponechali pouze základní kostru skladeb s jemnými, promyšlenými aranžemi, takže již nepřipomínají rozvášněný cirkus jako minule. Nyní působí více lidsky a – přesně podle jejich dřívějších prohlášení – jsou umírnění, temní a tragičtí. Do čehož pochopitelně spadá i nesmrtelná sabbathovská klasika „Solitude“, jíž zde vetklo trio ze severu vlastní podobu - nikoliv příliš přetvořenou, avšak výrazně podmanivou.

ULVER

Pakliže se u „Blood Inside“ často hovořilo o návratu ke kytarám a prakticky i o zformování kapely v tradičním slova smyslu, zde je opět všechno jinak. Kompozice jsou vesměs vystavěny na vokálech, klávesových i smyčcových nástrojích a elektronických zvucích (spolupráce s rakouským performerem Christianem Fenneszem, který již dříve přispěl svým remixem skladby ULVER na album „1993-2003: 1st Decade In The Machines“, je zde snadno sledovatelná) a tvoří masivní, plynule se proměňující, kontemplativní a místy až ambientní plochy.

Vzhledem k úvodní chytlavosti desky jsem zvědav, zda „Shadows Of The Sun“ obstojí ve zkoušce časem a nevylučuji, že se mé hodnocení může v budoucnu pohnout směrem nahoru i dolů (zejména první možnost je po předchozích zkušenostech velmi reálná). Podstatné je, že jsou to opět ULVER, jak je máme rádi – ve výborné formě a zase v novém (a nemám teď na mysli jen podobu promo fotek). Ačkoliv se svým vrcholným dílům pánové Rygg, Sværen a Ylwizaker opět nevyrovnávají (koneckonců, vzhledem k jejich kvalitě se toto zdá být poněkud obtížným), nepřestávají ani ve svém smutku bavit.

 

The sun is far away
It goes in circles
Someone dies
Someone lives
In pain

 193

Deadmann

Verdikt

Jsou to opět ULVER, jak je máme rádi – ve výborné formě a zase v novém.

Hodnocení

Autor
8,5 / 10
Redakce
8,9 / 10
Čtenáři
8,7 / 10

Další informace

Skladby

  1. Eos
  2. All The Love
  3. Like Music
  4. Vigil
  5. Shadows Of The Sun
  6. Let The Children Go
  7. Solitude
  8. Funebre
  9. What Happened?

Diskografie

The Assassination Of Julius Caesar (2017)
ATGCLVLSSCAP (2016)
Terrestrials (2014)
Messe I.X-VI.X (2013)
Childhood's End (2012)
Roadburn (EP) (2012)
The Norwegian National Opera (DVD) (2011)
Wars Of The Roses (2011)
Shadows of the Sun (2007)
Blood Inside (2005)
Svidd Neger (2003)
A Quick Fix of Melancholy (EP) (2003)
1993-2003: 1st Decade in the Machines (kompilace) (2003)
Lyckantropen Themes (2002)
Teachings in Silence (kompilace) (2002)
Silencing the Singing (EP) (2001)
Silence Teaches You How to Sing (EP) (2001)
Perdition City (2000)
Metamorphosis (EP) (1999)
Themes from William Blake's The Marriage of Heaven and Hell (1998)
Nattens Madrigal - Aatte Hymne til Ulven i Manden (1997)
Kveldssanger (1996)
Bergtatt - Et Eeventyr i 5 Capitler (1995)

Jiné pohledy

Pyrhos
10 / 10

Aby z ticha severských plání zazněl zvuk..., museli jsme naslouchat tichu celé dva roky. Texty na tomto albu mi připadají podobné básním haiku, které jako pomyslnou loďku na vodní hladině převáží k posluchačům převozník v podobě zvuku. Zvuk plný dekadence, ve kterém se jen velmi obtížně hledají jasnější sluneční paprsky v podobě jakékoliv harmonie. Motivy, minimalistické prvky, způsob přednesu... to vše tady již od doby vydání alba "Themes From William Blake's The Marriage Of Heaven And Hell" z roku 1999 bylo, ale ne… v této podobě. Každé jejich album bylo jiné, a cesta, kterou se Ulver mohl příště vydat, byla nepředvídatelná. Říčky předchozích projektů se slily v majestátný veletok a to SHADOW OF THE SUN demonstruje v každém okamžiku, čerpá ze své dosavadní tvorby, a zároveň jí s lehkosti jim vlastní překračuje.

Oduševnělá hudba čerpající z dosavadních experimentálních minimalistických postupů, hluboké texty s naléhavým vokálním projevem činí z tohoto alba výjimečný skvost. Jedinečnost a malebnost hudby společně se zdánlivou neuchopitelností textů předkládá gurmánům hudební a smyslový prožitek, který se umocňuje a násobí s každým poslechem. ... [7. října 2007]

 

Dalas
8 / 10

V zásadě pokračování předchozího alba, ovšem s tím rozdílem, že novinka mě baví víc. Současní ULVER pro mě představují především jistotu příjemné hudby, u které nemám zapotřebí řešit její uměleckou hloubku a přínos pro "scénu". Takže za 7.5 a za "Eos" ještě půlbodík navíc. ... [4. října 2007]

 

Thorn
7,5 / 10

Mám zopár súkromných hudobných problémov.

Po prvé: neviem sa zbaviť syndrómu "prejedenia" výraznými spevákmi, medzi ktorých Garm dozaista patrí. Po pre mňa vrcholnom EP "A Quick Fix Of Melancholy", ktorým sa Kris Rygg vrátil medzi vokalistov, mi úplne nesadlo ani "Blood Inside", ani projekt HEAD CONTROL SYSTEM, ani hosťovačka frontmana ULVER u SOLEFALD. "Shadows Of The Sun" nie je výnimkou, ba naopak - celý album je priestorom pre spev, decentná hudobná zložka ho len doprevádza.

Po druhé: zdráham sa akceptovať, že konečným štádiom metalovej kapely má byť to, že "už to neznie ako metal". A je mi trochu ľúto, že ULVER stále posúvajú projekt orchestrálneho prearanžovania "Nattens Madrigalu", ktoré by obe tváre nórskych lídrov (snáď) dokázalo prepojiť. ULVER tak od svojich skutočne trendsetterských blackmetalových čias "len" naháňajú to, čo mimo metalovú scénu už nejakú dobu kvitne, aj keď sú stále na špici prenasledovateľov.

Pokus o objektívny záver: "Shadows Of The Sun" je pôsobivým a neľahko napočúvateľným dielom, ktoré isto skrýva nemálo uličiek a zákutí, čakajúcich na objavenie (spôsob využitia thereminu je skutočne nádherný). Doska opäť vychádza z hudobných koreňov, zapustených pred vyše tridsiatimi rokmi - to je jediná paralela s "Blood Inside", ktoré muziku z toho istého obdobia uchopilo a reinterpretovalo z inej, artrockovej strany. No ak majú byť ULVER tým najlepším, čo sa dnes dá na (post)metalovej scéne nájsť, musia zniesť najprísnejšie kritériá. Na absolutórium to ešte nie je. ... [3. října 2007]

 

Zatím to analyzuju, na můj názor si ještě pár dní počkejte. Teda kdo ví, jestli... ... [3. října 2007]

 

V-dur
10 / 10

"Shadows Of The Sun" je presne tam, kde sa "Blood Inside" neodvážil, hoci s tým silno koketoval. ULVER sa usadili vo svojej vlastnej terra incognita a novým albumom do jej stredu postavili chrám. Prakticky tie isté zvuky, harmónie a vokálne plochy priniesli Ryggovci tentokrát očistené od čokokoľvek navyše. Je jedno, či sa bavíme o najtypickejšom znaku ULVER, motívoch postavených na trojici až štvorici chladne umiestnených akordov, či úplne najkonkrétnejšie o začiatku skladby "Vigil" - ktovie, či si ULVER uvedomili sympatickú iróniu, že skladbu obsahujúcu viacero identických zvukov ako "Vigil" pred šiestimi rokmi nazvali "The Future Sound Of Music".

"Shadows Of The Sun" je komorná nahrávka skupiny, ktorá prestala experimentovať a začala tvoriť. Mrazivá sabbathovská "Solitude" je toho nádherným príkladom. Ak by ju ULVER prerobili pred rokmi, možno by bola úchvatná, no v stave, v akom je dnes, je dokonalá - ak sa riadime pravidlom, že účelom cover verzie je dať skladbe novú dušu (a nie len ju prezliecť), jedným dychom uvádzam "Solitude" ako príklad.

Plný kotol si "Shadows Of The Sun" zo subjektívneho hľadiska zaslúži pre to, že vykazuje všetky aspekty vyspelosti autorov a totálne zúročenie predošlého "výskumu". A počúvať ho po dvadsiaty krát prináša rovnaké zážitky ako prvé zoznámenie. ... [27. září 2007]