Desítky a stovky domácích demáčů a podobných nahrávek, třebaže to není moc patrné, přicházejí stále i na zdejší adresu, a protože situace kolem nich je taková, jaká je (viz. níže), postupem času se i u nás vyprofilovaly ony dvě skupiny recenzentů - jedni mají takové nahrávky v pomyslné ignoraci, ale ani druzí, kteří je v ní nemají, z nich velkou radostí neskotačí (čest výjimkám, které ostatně platí i pro první skupinu). Tolik tedy na krátkou vysvětlenou před další exkurzí do česko-slovenských sklepů, kluboven a kulturáků s jedním zahraničním okénkem navrch.
TESSERACT - Demo – 2007
Z britských ostrovov dorazila k mojim ušiam síce krátka, ale o to kvalitnejšia nádielka perfektnej muziky. Šestica muzikantov tvoriaca zostavu skupiny patrí k tým inštrumentálne a skladateľsky zdatnejším, takže ani neviem, či si zaslúžia umiestnenie tejto „recky“ v demonádielke. Zvukovo tiež nečakajte žiadne obyčajné demo, vcelku kvalitný zvuk by sa pokojne mohol ocitnúť aj na normálnom nosiči; už teraz sa teším s akým soundom príde skupina na regulárnej nahrávke. Na deme sa nachádza trojica skladieb moderného, značne komplikovaného a atmosférického metalu, ktorý plynie skôr v pozvoľnejších tempách, do ktorého sa rozlieha parádny melodický vokál. Samotná kapela sa netají svojou fascináciou takými menami, akými sú MESHUGGAH, TEXTURES, PINK FLOYD, PEARL JAM, Miles Davis, atď. Aj tak by zdroj svojej inšpirácie nezatajili a v konečnom dôsledku sa nemajú za čo hanbiť, pretože i napriek tomu ich len ťažko niekto môže obviniť z plagiátorstva. Máte radi hudbu poskladanú z protikladov? Máte radi rozdielne nálady? Máte radi napätú melodickú atmosféru kombinovanú s hypnotickou silou a nepravidelnými rytmami? Nemáte dôvod nesiahnuť po tomto nosiči a nečakať na pripravovaný debut. Mimochodom, demo sa dá stiahnuť na ich domovskej stránke.
(8,5/10)
www.tesseractband.co.uk
Koscj
APE TOWN - Ape Town
Vždycky mi tak nějak připadalo, že má-li nějaká hudba symbolizovat opravdovou životní pohodu a nadhled, tak by to měly být funk - rockové míchanice, plné vzletných nálad, odlehčených melodií a všelijakých muzikantských fíglů, symbolizujících všechnu tu nenucenost, kterou lze za podobným hudebním vyjádřením hledat. Že na tomhle mém názoru snad přece jen něco bude dokládají na své bezejmenné nahrávce i rokycanští APE TOWN, partička muzikantů šikovně tvořících právě v dané rockové škatulce, nepopírající ovšem možná i tak trochu popíkové ambice. Všechno jde téhle šestici od ruky jen jakoby mimochodem (lechtavý „Kouř“ s nezaměnitelným zvukem „hammondek“ nebo živelným rytmem pulsující „Give It Up“) a navrch ještě dokáže působit dojmem poctivě ošlehaných profíků („Don´t Tell Me“, „Light Groovy“ či „Scrat“, které se vším všudy zní jako velmi povedený jam ve slavném „Kloboučku“ Michala Pavlíčka). A i když osobně prakticky vůbec nevěřím již drahně okřídlenému prohlášení, podle nějž dané domácí kapele schází k celorepublikovému potažmo celosvětovému úspěchu jen něco jako šikovný management či kousek štěstí, přiznám se, že u APE TOWN jsem na to pomyslel nejednou. Ale to samozřejmě říkám jen tak, aby řeč nestála.
(7/10)
www.bandzone.cz/apetown
Louis
TENEBRA – Partie s černými kameny
Za dosti diletantsky zpracovaným obalem promonahrávky „Patrie s černými kameny“ se ukrývá mnohem zajímavější obsah. Rock-metalová hudba, obohacená sporadicky elektronickými podklady, staví hlavně na zpěvačce Gabriele, která přesvědčivě předkládá své hlasové kvality, ne vždy je však tak přesvědčivá ve výrazu, který na mnohých místech působí až příliš nuceně a násilně v dramatičtějších pasážích. Při některých fragmentech jsem si vzpomněl na normalizační pěveckou topornost v předrevolučních estrádách. Odlehčenější a méně teatrální pózy by Gabriele slušely mnohem více, neboť hlas, se kterým lze mnohem košatěji pracovat v hudební oblasti tu bez polemik je – což se rozhodně nedá říci o talentu hereckém. Líbí se mi silné a celkem zajímavé melodické linky, stejně jako kytary, na jejichž aranžích je znát cit pro rockovou písničku i aranžérská vyzrálost. Na celém materiálu je slyšitelná touha znít moderně, která kontrastuje s patrnými kořeny v rockové klasice, což ve výsledku vede k nejednoznačné bitvě mezi těmito dvěma póly. Některé samply působí účelově a místo toho, aby daly skladbě punc novodobosti, tak ji potápějí, což je příklad druhé skladby „Vůně dehtů“, kde dílo zkázy dokonávají i dříve zmiňovaná hérecká intermezza. V následující citlivěji dělané a písničkovější „Na hraně duhy“ působí elektronický podklad s ostatními nástroji naopak velmi homogenně a srostle. Pět skladeb, které lze na promo CD nalézt, je mých očích vzácně nevyrovnaných. Sudé kusy mne nedokázaly výrazněji zaujmout, naopak liché rozhodně stojí za podrobnější analýzu. Všeobecně lze říci, že TENEBŘE více sluší skladby se silnějšími melodiemi, kde má Gabriela prostor ukázat dimenze svých hlasivek. Opravdu otravně působí téměř všechny lascivně dělané druhé hlasy, jsem přesvědčen o tom, že melodické linky na v podobě dvojhlasů by do skladeb zapadly lépe. Pokud se kapela vyrovná se svými neduhy, bude plnohodnotná albová prvotina celkem zajímavým rock-metalovým příspěvkem do tuzemské scény.
(5,5/10)
www.tenebra.cz
RIP
DOGMA INC. - Before And After
Snaha pěstovat si vlastní metalovou kapelu, třeba za cenu toho, že s ní budu produkovat to samé, co desítky jiných (a mnohdy daleko kvalitnějších souborů), určitě má svůj smysl. Nejen já jsem o tom už určitě napsal mnoho a mnoho řádků. Dotyční si však musí uvědomit, že jedna věc je takovouhle kapelu pěstovat, a druhá věc je pak sklízet její ovoce, aniž by zhořklo v ústech. O tom jsem samozřejmě nejen já už určitě také napsal mnoho a mnoho řádků, ale na rozdíl od dříve zmíněné úvahy zde jaksi obecně nedochází k úplnému a přesnému pochopení. Desítky a stovky domácích demáčů a podobných nahrávek proto přicházejí na adresy různých metalových zinů, magazínů a webů, a jen se objeví trochu přísnější názor, už je oheň na střeše (ale o tom koneckonců také všichni moc dobře víme). Pročež se nelze divit, že se nám metaloví a jim podobní recenzenti začínají v zásadě rozdělovat na dvě skupiny - jedna podobné recenze nepíše raději vůbec a druhá je sice píše, ovšem radost z toho vesměs (čest výjimkám, které ostatně platí i pro první skupinu) nemá žádnou, a činí tak nejspíše na základě jakési slušnosti, když už si tedy daná kapela dala tu práci a nahrávku hodila do poštovní schránky. A co s tím vším mají společného DOGMA INC., ptáte se? Ale vždyť už tady o tom dobrých pět minut hovořím. Ovoce jejich snahy, prezentované v duchu zatraceně jetého thrash - hard coru se všemi jeho absolutně typickými průvodními znaky a jevy na „Before And After“ mi zkrátka vůbec žádnou radost nečiní, a tak na tuhle půlhodinovou přetahovanou (několikrát za sebou k tomu) přistupuji skutečně jen z opravdové slušnosti. A když už jsem tedy v tom, neodpustím si ještě jednu poznámku - kytaristy Petera Lipovského je v řadách DOGMA INC. nejspíš škoda, což (doufám) potvrdí zejména pamětníci a znalci výborné nahrávky „Smrti sa bojím“ (2004) kapely FEVER.
(3,5/10)
www.dogma-inc.szm.com
Louis
AMOK - Negative World
Vážně to připomíná nějakou regionální soutěž, kupříkladu třeba tu v běhu na 10 kilometrů. Od samotinkého rána to na závodišti vře jako v mraveništi a jednotlivé běžecké kategorie se na startu střídají v přesně stanovených intervalech. Dorostenci, junioři, ženy, senioři a jako zlatý hřeb hlavní mužská kategorie v horkém odpoledni, v němž někteří z pořadatelů konzumují piva víc než je zdrávo a než se na důstojnost jejich funkce sluší. Sláva vítězům a zejména čest poraženým, přesně v duchu slavného hesla fair - play. A každý kdo doběhne, lhostejno v jakém pořadí a čase za vítěznou trojicí, dostane zdarma buřta, pivo a samozřejmě i diplom s poděkováním za účast, vždyť o tom to celé přece je. Stejně tak AMOK vyběhli na trať pomyslného závodu death metalového a prostřednictvím „Negative World“ rovněž proťali cílovou pásku. Bohužel pro ně tak však učinili hodně, hodně daleko za vítěznou trojicí, stejně jako desítky dalších, podobně nadaných a talentovaných death metalistů, a mně tudíž nezbývá, než jim jen prostřednictvím těchto několika řádků za pořadatele rovněž poděkovat za účast a při této příležitosti zdůraznit i význam další důležité sportovní proklamace, totiž že není důležité vyhrát, ale zúčastnit se. A buřty a pivo? Inu, až začneme vybírat startovné, dojde i na ně, nebojte.
(3,5/10)
www.amok-death.cz
Louis