Kanadští INTO ETERNITY si krásně nakročili dvojblokem alb „Dead Or Dreaming“ a „Buried In Oblivion“, na kterých se prezentovali coby poměrně svébytné technické těleso, jehož hlavní předností je krom střídání melodických pasáží s náklepy i hlasový trojboj naprosto odlišného zabarvení a nálad. Bohužel však hned následující zápis „The Scattering Of Ashes“ rezignoval na většinu těch technických kousků, „zhevíkovatěl“ a nahrávka jen tak prosvištěla, ubitá dvěma kopáky, navíc ještě příšerně uměle natriggerovanými. Naštěstí s letošním zářezem „The Incurable Tragedy“ nám hoši přichystali alespoň poloviční návrat. Pravda, zůstaly ty na dřeň zjednodušené hoblovačky, na několika místech i ten zbytečně upištěný vokál made in Rob Halford (hlavně v „Indignation“ je to místy opravdu kuletrhající), avšak díky opětovnému prostřídání s akustickými pasážemi (hezký, vracející se motiv, podle něhož je aktuální CD pojmenované) nám ani ty nátěry nepůsobí samoúčelně a v tomto odlišení hned jinak vynikne i ta již zmiňovaná hlavní přednost v podobě rozdílných vokálů. Letošní nadílka sice na nejsilnější období kapely určitě nedosáhne, ovšem na druhou stranu na patře zanechává přece jen o něco lepší pocit, než předchůdkyně. Jestli na to má vliv i to, že po minulém zklamání už člověk vlastně ani nic nečekal, nechám na vás.