SHADOW GALLERY se dostali do nezávidění hodné situace. V říjnu roku 2008 jejich frontman Mike Baker - jeden z nejlepších zpěváků ve svém žánru, chlapík s úžasně charismatickým hlasem - ve svých pětačtyřiceti letech zemřel na srdeční infarkt. Nejde tak ani o to, že by za něj Gary Wehrkamp a spol. nedokázali najít kvalitní náhradu, na to má tahle kapela dostatečně dobrou reputaci. Ostatně s některými potenciálními nástupci už pracovali na svých bočních projektech. Jenže Baker byl pro kapelu charakteristický a nepochybně je velikou ztrátou. Byla zde i obava, zda po podařeném projektu AMARAN´S PLIGHT zbyl Wehrkampovi ještě dostatek nových nápadů. Avšak SHADOW GALLERY nejsou kapelou o jednom autorovi hudby a na komponování se více méně rovnoměrně podílí trojice Wehrkamp, Cadden-James a Allman. V podstatě jde o spolek multiinstrumentalistů, studiových hudebníků, kteří jako kapela vůbec na živo nevystupují. Od toho mají své další kapely. Obavy se naštěstí nepotvrdili a „Digital Ghosts“ dopadlo velice, velice dobře.
Už od první skladby dávají na srozuměnou, že „Digital Ghosts“ bude klasické album SHADOW GALLERY bez žánrových přehmatů. Opět se soustředí na střední tempo, proplétající se motivy klavíru a kytar a charakteristické vícehlasy, na které se kapela nyní o poznání více zaměřila. „Digital Ghosts“ je sice pokračování ve starém duchu, ale i tak je to svěží materiál plný zajímavých témat a nálad. Na rozdíl od předchozích počinů „Digital Ghosts“ nespojuje společný příběh a v porovnání s „Room V“ je zde citelný i návrat k progresivnějšímu pojetí hudby. Písně postupně gradují a i přes svojí značnou délku jsou záživné a nerozsypávají se v bezpočtu samoúčelných sól, jak to u progresivních kapel bývá časté. Rovněž je album o poznání ponurejší a i přes některé veselé motivy a zpěvné refrény jej halí temnější atmosféra.
Baker zemřel během prací na tomto albu a svůj zpěv tak vtisknout nestačil. Jeho hlas si mohou naposled poslechnout majitelé speciální edice ve skladbách „Two Shadows” a „World Of Fantasy”. Pro „Digital Ghosts“ jej nahradil Brian Ashland, který se ukázal jako dobrá volba, technicky i barvou svého hlasu je bezesporu kvalitní Bakerův nástupce. Kapela s ním zpočátku nepočítala a naverbovala jej až na poslední chvíli. A tak je na „Digital Ghosts“ pěvecký post rozházen mezi vícero hostů. Na „Strong“ se představí Ralf Scheepers (PRIMAL FEAR), na „Venom” Clay Barton (SUSPYRE).
Přestože oproti „Room V“ album nespojuje epický rámec, je hudebně více ucelené. Předchozí album svým záměrem navázat na „Tyranny“ trpělo a místy byla snaha o provázání celku trochu křečovitá. „Digital Ghosts“ je mnohem uvolněnější, zřejmě ne jejich nejlepší album, od toho je tu „Tyranny“, přesto velmi podařené a plné zajímavých okamžiků. SHADOW GALLERY jsou ve skvělé formě, opět mají širokou škálu vícehlasých sborů, kytarových a klavírních motivů. „Digital Ghosts“ je podařené album a je i poslední vzpomínkou na jeden metalový hlas.
