Na RED SPAROWES bylo v minulosti často nahlíženo jako na poněkud nedonošeného levobočka známějších projektů jednotlivých členů, který se navíc možná až příliš zdál utápět v instrumentálním akademismu a v řadě případů se mu dostalo implicitního zařazení do části toho nepříliš záživného spektra post-rockového žánru, ať již si pod ním v tomto případě představíte cokoliv. Nutně se ale nabízí otázka, zda tomu tak je skutečně, či se pouze jedná o medializovaný obraz.
Převratné žánrové a experimentální kotrmelce na novince sice čekat nelze (ačkoliv minialbum „Aphorisms“ v tomto smyslu poměrně překvapilo), nicméně opětovné personální obměny a patrně dobře fungující tvůrčí chemie obnovené sestavy udělaly své, což v řadě poskytnutých rozhovorů potvrzuje i Greg Burns. Odchozího Joshe Grahama (která kapelu dle vyjádření ostatních členů opustil z důvodů tvůrčích neshod) nahradila Emma Ruth Rundle z dua THE NOCTURNES. Nutno dodat, že album „The Fear Is Excruciating, But Therein Lies The Answer“ zní přeci jen o poznání jinak, než těžkopádnou psychedelií a tématickou spletitostí zatížený předchůdce „Every Red Heart Shines Towards The Sun“, ačkoliv hudební kontinuita zůstává stále zřejmá. Slova jako uvolněnější, jemnější, zvukově sametovější a obsahově celistvé, asi nejsou zcela reprezentativní, automaticky však vytanou v mysli při pokusu okamžitě definovat prvotní dojem.
Dalo by se říci, že na předchozích deskách si RED SPAROWES vyzkoušeli různé hudební polohy, které aktuální novinka do určité míry konsoliduje. Skladby na nové nahrávce působí nejen díky kratší stopáži velmi kompaktně a tradiční monotónní repetice již není více základním stavebním kamenem. Jednotlivé písně dýchají plynulejší a přirozenější dynamikou, aniž by však rezignovaly na bohatou a stále poměrně členitou kompoziční výstavbu. Tomuto přístupu zůstává pětice i nadále věrná a bez ostychu z něj činí jednu ze svých značek. Důraz je však tentokráte více kladen na bohatost nástrojových rejstříků a zvukovou pestrost, kterou velmi hezky podtrhává širší využití pedálové kytary. Pětice muzikantů umí stále vybudovat působivé plochy, a to nejen díky doposud patrně nejdotaženější produkci, ale rovněž zajímavému vrstvení nástrojů a množství dílčích melodických linek.
Pravdou zůstává, že ani tato deska nedosahuje přímočaré, nekomplikovaně líbivé hitovosti debutu. Myslím ale, že to ani není jejím cílem. I přesto, že jednotlivé skladby potřebují trochu více času a vyžadují spíše soustředěný poslech, lze bez uzardění říci, že po proniknutí pod zdánlivě nepřístupnou slupku dokáží RED SPAROWES zprostředkovat stále slušně strhující hudební zážitek (např. „A Hail Of Bombs“ či „Giving Birth To Imagined Saviors“). „The Fear Is Excruciating, But Therein Lies The Answer“ je první deskou kapely, která působí skutečně uvolněně a současně konečně boří polemiky zmíněné v úvodu. RED SPAROWES s ní totiž překročili svůj stín.
