Už dlouho jsem ničemu v tomto seriálu minirecenzí nedal vyšší hodnocení, než je osm a jsem rád, že dnešek je výjimkou. A nemějte mi za zlé to, že jde o dva roky staré EP „Behind Sonic Glances“ od jihočeské VEENY. Zub času se na jejich materiálu totiž neprojevuje ani s opravdu velkým odstupem. Kytaroví podivíni UFAJR sice již oficiálně neexistují, zato po nich v tomto roce zbyl kotouč, o kterém jsem posmrtnou recenzi malého rozsahu napsat prostě musel, neboť jejich hudba v koloritu české scény za to opravdu stojí. Strakoničtí cross-hardcoristé OVERISGHT jsou tady po roce s novým třípísňovým EP a trochu přitvrdili, což jim budiž připočteno k dobru. Poslední akvizicí balíčku je povedená západočeská náladovka zvaná ABUSED. Tak s chutí do toho.
VEENA - Behind Sonic Glances
Co si budeme povídat. V této rubrice nebývají kdovíjaké hudební perly. Pokud se nějaké objeví, pak je většinou lze za celý rok spočítat na prstech jedné ruky. A proč o tom mluvím? VEENA je právě jednou z těch vzácných perel volně si lebedících hluboko na tuzemském hudebním dně a právě kvůli podobným objektům se do nepřístupných hlubokých míst potápět vyplatí. Kvarteto skladeb, které kapela zachytila před dvěma roky, proplouvá mezi popem, indie rockem, trip hopem, alternativní náladovkou a mnohými dalšími žánry, které tvoří vyváženou homogenní směs nahrávky „Behind Sonic Glances“. Popravdě, nedíval jsem se na profil kapely na serveru last.fm, ale pokud by v kategorii „similar artists“ byli na čelním místě PORTISHEAD, vůbec bych se nedivil. VEENA v sobě absorbuje intenzivní, ale ne hutné kytarové stěny, ladně proplouvající rytmiku a spoustu zvuků, které vás nepřestávají hypnotizovat. Hlavní zbraní je však jednoznačně charismatický hlas Veroniky, kterou jako by v některých ohledech vyučovala alternativní královna BJORK. Její vokál je břitvou, která vám bude opakovaně krvavě drásat srdce i mozek. Řemeslně naprosto čistá práce, výtečný master od elektronického mága Dušana Vozáryho, jehož jméno se v minulosti skloňovalo hlavně za západní hranicí naší republiky - produkce osobitá a současně „nečeská“ tak, že se vám nechce věřit, že tento materiál nepochází z ostrovního království. Jeden z mála diamantů tuzemského alternativního rocku, který může být směle exportován za hranice. Osobně mě opravdu hodně zajímá budoucí materiál v nové sestavě s Bugrem z DĚTÍ DEŠTĚ.
(8,5 / 10)
UFAJR - Brace For Impact
Podivný název a také podobně podivná hudba. Ačkoliv se kapela sama trochu brání pojmu „alternativní kytarovka“, toto označení na ni sedí asi nejvíce. A o co že vlastně jde? Ležérně elegantní klavírek, který bourají zkreslené kytary, jenž si rády zakoketují s noisovějšími odstíny zvuku, funkční rytmika a vokál, který jako by někdo zcizil v některých polohách velkohubému synovi Jana Krause. Místy to působí jako by kluci v anglické vestičce, košilce s kravatou, nasoukaní v tesilových kalhotech chtěli hrát chaotický špinavý rock ’n’ roll, ale zavedené konvence, ve kterých jsou vychováni, je zas a zas vrací zpět. A ono je to vlastně dobře, neboť díky tomuto vztahu vzniká velmi zajímavá chemie skladeb, které jsou učesaně neučesané. No zkuste přijít do luxusního kadeřnictví a objednejte si punkové číro tužené mýdlem a nastříkané tou nejlacinější barvou. Co to s vámi udělá? A podobné je to i s UFAJR. Jejich přístup k tvorbě jsem si oblíbil, jsou schopni jít jak po zajímavých precizních melodiích, tak na sebe nakydat bahno hudební špíny. A i když kytara tu a tam jen nečitelně bustří na pozadí, vokál není vždy úplně jistý a občas sklouzne i do extrémních nekultivovaných poloh, nad vším se vznáší mlhovina ze sympatické lehkosti a hravosti a to se mi na UFAJR líbí nejvíce. Škoda vás kluci.
(7 / 10)
OVERSIGHT - ...In Their Hands?
Nové písně zaznamenané na třískladbovém EP znamenají pro kapelu odklon od crossoveru a cestu směrem k metalcoru a newyorské formě hardcore, což strakonickým překvapivě i sluší. Novinka je hutnější, funkčnější i agresivnější, a ačkoliv v minulosti měli OVERSIGHT největší sílu ve fragmentech, které se utíkaly ke klidnějším polohám, na současném materiálu se přesvědčivě prezentují i bez jakýchkoliv výrazných žánrových odboček. „...In Their Hands?“ si bez problému udrží pozornost i bez ustavičných crossoverových tlumičů, což se skupině nikdy předtím nepodařilo. Otázkou je, jak by tomu bylo, kdyby nešlo o ani ne čtvrthodinové EP, ale album s plnohodnotnou stopáží. Vývoj doznal i vokál, který se odpoutal od melodických chrapláků a ačkoliv stále působí dost nekultivovaně a zdivočele, občasné výlety do experimentálnějších extrémních poloh a přitlačení na pilu celku svědčí, stejně tak jako poměrně časté použití sborů. Na této stránce si dala kapela záležet a od rok starého alba je znát posun. Radost je jako vždy u OVERSIGHT poslech baskytary, která tvoří funkční tělo materiálu a za zmínku stojí i sociálně kritické texty, které mají nosné myšlenky a neutápí se v oceánu klišé jako u většiny domácích kapel příbuzných žánrů. OVERSIGHT se od debutového alba pohnuli z místa a musím dodat, že mě i přesvědčili, že se pohnuli správným směrem. Kapele však stále chybí dostatek opravdu silných míst, která zaujmou a uvíznou v paměti a pokud se s tímto neduhem v budoucnu nevyrovná bude stále uvězněna ve škatulce domácího průměru.
(5 / 10)
ABUSED - No Way Out
Existují lidé, kteří ať budou dělat cokoliv, své kořeny zkrátka nezapřou. To je i případ Michala Nováka z ABUSED. Ať se pustil do čehokoliv, jeho grungové počátky se vždy v jeho tvorbě přihlásily o slovo. Emotivní rocková náladovka ze západu Čech zvaná ABUSED původně koketovala s nu-metalem, poté se nechala na chvilku unést post hardcoreovými valivými proudy a nyní se lísá k písničkovější a stravitelnější rockové střednětempé formě plné sklíčených emocí. Volně plynoucí písničky s bolestnou aurou nemají však ambici vyšší než „jen“ předat něco ze své atmosféry a odejít zase dál a to je možná trochu škoda. Při prvních posleších jde o velmi příjemný zážitek, po opakovaném poslechu působí kvarteto skladeb již trochu únavně a má tendence nudit. To je do určité míry způsobeno stále velmi podobným pocitovým vyzněním jednotlivým skladeb a bohužel s tím neudělají nic ani barevně aranžované kytary, které přechází od melancholických zvonků k hutnějším plochám, ani parádně sednoucí barevné basové linky. Nejsilnější skladbou z čtyřčlenné množiny je jednoznačně titulní klipovka „No Way Out“ v nichž ABUSED obnažují sílu své tvorby. Ta v současnosti spočívá v pomaleji rozvíjených motivech a nosných citlivě stavěných vokálech, které přelétávají od ryze melodických poloh po různě hutné chrapláky.
V souvislosti s novou torbou ABUSED mě napadá další jméno pocházející z opačné strany republiky a tím jsou severomoravští ILLEGAL ILLUSION.
(5 / 10)
