Výrazná osobnost tuzemského undergroundu, kytarista a zpěvák, který zásadním způsobem ovlivnil dnešní pohled na archiv toho nejlepšího, co po sobě zanechaly (případně stále zanechávají, abych nebyl chytán za slovo) skupiny FATA MORGANA a TÖRR, ale také muž, jehož talent se téměř před dvaceti lety ztratil kdesi v prázdnotě a šeptandě o závislostech na alkoholu a drogách. To všechno je samozřejmě Daniel „Šakal“ Švarc, umělec, který se na skloňku loňského roku rozhodl dokázat všem v české kotlině, že přes všechno, co bylo právě zmíněno, stále ještě má metalovému publiku co říci.
Když se za tím účelem obklopil šikovným, spíše regionálním ansámblem, který je evidentně znalý umění hudebního zpracování těžkého kovu (za všechny klávesista Miloslav Orcígr /TURBO/ nebo baskytarista Jaroslav Friedrich /PANDEMIA/), zdálo se, že ve spojení s jeho neoddiskutovatelným charismatem by na domácí scéně mohlo vzniknout skutečně pozoruhodné jméno. Přesně o tom nakonec je i skladba „Tvůj sen“ a videoklip k ní, který coby první vlaštovka veřejně představil projekt GIWMÜR. Excentrický umělec (k tomu typickým způsobem nepřehlédnutelně ráčkující) ve středu všeho dění, a na jeho pozadí celkem vyvedená heavy metalová skladba, se sice standardními, ovšem slyšitelně velmi zvučně pojatými motivy. Aktivní pamětník nejlepších „Šakalích let“ se mohl při představě celého alba v podobném duchu jistě cítit příjemně navnaděn.
„Varuji nebe!!!“ samotné ovšem velmi rychle vyjasňuje rozdíl mezi dojmy a skutečnými pojmy. Za prvé je z dobré poloviny tvořeno materiálem, který už „Šakal“ piloval kdysi kolem roku 1992 v rámci projeku DANIEL´S, což byl vlastně poslední (a nepovedený) Švarcův pokus navázat na jeho do té doby bohatou kariéru. To sice, pravda, samo o sobě ještě nemusí mít nějakou vypovídací hodnotu, ale jistý rámec, v němž se budeme pohybovat, už to přece jen nastavuje. A důležité je to samozřejmě proto, protože (za druhé) i zbývající polovina nahrávky vyznívá velmi podobně, totiž striktně heavy metalově, duchem někdy na začátku posledního desetiletí minulého století (a možná ještě dále). Jako celek dohromady pak album zrovna neoplývá lehkostí a snadnou uchopitelností zmiňované „Tvůj sen“ (která se ve finále ukáže být jediným skutečným produktem hodným značky „Šakal“), takže jeho příchuť na věrném posluchačově patře spíše poněkud hořkne. Skutečné znaky vzepření se průměrným těžcekovovým poměrům, rámovaným šedivou riffohrou, spíše neúčelým sólováním a rozpačitými, těžce nevýraznými refrény, tak krom jmenované slyším už jen v „Královské hře“, „Honu na člověka“, „Luccy“ (silně připomínající „Melodii poslední“ z repertoáru FATY MORGANY) a závěrečné „Jako klaun“. Na dlouhohrající album je to pochopitelně málo a na projekt, do něhož fanoušci dlouho neslyšené osobnosti vkládali mnohé, ještě míň.
Ve hře samozřejmě pořád zůstává i přidaná hodnota ústřední postavy Dana Švarce, ale i tady je myslím třeba zůstat při zemi, když slavné časy dávno minulé nakonec připomene jen onen typický hlasový projev, navíc notně poznamenaný uběhnuvšími léty. Marná sláva, když comeback „Šakala“, tak prosím kompletně se vším tím vyzývavým, ďábelským a geniálně provokujícím potenciálem, co v tomto démonovi českého metalu kdy dřímal, a ne jen podobně polovičaté výprodeje rutinně zvládnutých heavy metalových obyčejů.
