DEW-SCENTED - Inwards

DEW-SCENTED - Inwards

DEW-SCENTED - Inwards

DEW-SCENTED - Inwards

Nová německá trash / deathová generace je vskutku neúnavná. S gustem vampýru se zahryzla do krevního oběhu veličin z rodu SLAYER a KREATOR, jako doplňková strava posloužila vzedmutá vlna severského melodického deathu göteborgské provenience a bylo zaděláno na pěkný bůgr. Do toho se uskutečnil reunion DESTRUCTION, KREATOR se vrátili k tradičnějšímu projevu svých začátků a houfy fanoušků pozvedly palce hore. Živnou půdu máme - hurá na úrodu.

Dew-Scented sejí a sklízejí a člověk se nediví. Ne, že by tenhle kvartet přicházel s nějakými převraty či perestrojkami žánru. To absolutně ne. Zvuk ostrý, útočný, čitelný, jako by vypadl za žurnálu. Inu, Andy Classen a Stage One Studios. Jednotlivé skladby řízné, plné energie a starých dobrých výpadů na solar. První výrazný vjem - zevnitř desky se na mě šklebí ještě vlasatí řezníci SLAYER a časy Krvovlády. Naprosto klasické kombinace zasekávaných riffů Floriana Müllera a strojové precizní „ruka-noha-kov“ mlátičky Uwe Werninga dá nostalgicky zavzpomínat na časy již dávno minulé. Jenže z uvzdychaných retrospektiv album neuplychtíš, a uplychtíš-li, neuspěješ. Němci zvládají svoje řemeslo dobře a jsou si tohoto rizika vědomi. Takže pod trashovou slupkou se velice čile klubou deathové vlivy ranařů řáže BENEDICTION. V titulní „Inwards“, která je mimochodem zřejmě vůbec nejsilnějším trashovým retrem, zapošívá Uwe místy svištící orchestr solidní singerovkou, taktéž sekernická vichřice mnohde nabyde na intenzitě a zjeví se i chorobně pokroucené pahýly sól. Variabilitu tempa si panstvo hlídá, například „Life Ending Path“ střídá pěkný nářez s natvrdo zasekávanými pasážemi, v druhé polovině alba se stále častěji probouzejí ve šlapavých mezihrách i smrtonosné inspirace a pěkně čile se zrychluje.

Bohužel, sklony ke stereotypu tu máme, sice ne v tak pokročilém stádiu, ale přeci jen se občasné dezorientaci „kterou že to zrovna mažou?“ neubráníte. Nicméně nic tumorózního to není, Inwards ubíhá velmi uspokojivě a navíc je na závěr slušně vygradováno údernými trashovými peckami „Feeling Not“ a „Reprisal“. Částečně neuspokojivý je též hrdelní projev Leifa Jenssena, který disponuje solidně hrubým šmirglem, ale na druhou stranu z něj neplyne nic extraordinérního, co by stálo za zapamatování.

Zkrátka a dobře, technicky má tahle kapela bastarda trashové říznosti a deathové brutality zmáknutého na výbornou. Inwards disponuje rozumnou stopáží, dobře zapamatovatelnými a často i (v rámci normálu) nápaditými songy. Naproti tomu nepřichází tahle fošna vůbec s ničím novým a brnká si v poklidu na struny, které nutně musí u fandů žánru vzbudit pozitivní rezonance. Nelze tedy nezavršit tento elaborát obligátní otázečkou „dost, nebo málo?“. Odpověď si, jako vždy dle nejlepšího vědomí a svědomí, stvořte sami...

 Přidejte svůj názor

Marigold

Verdikt

Zkrátka a dobře, technicky má tahle kapela bastarda trashové říznosti a deathové brutality zmáknutého na výbornou. Inwards disponuje rozumnou stopáží, dobře zapamatovatelnými a často i (v rámci normálu) nápaditými songy. Naproti tomu nepřichází tahle fošna vůbec s ničím novým a brnká si v poklidu na struny, které nutně musí u fandů žánru vzbudit pozitivní rezonance. Dost, nebo málo?

Hodnocení

Autor
7 / 10
Redakce
-

Další informace

Stopáž: 37:50

Produkce: Andy Classen
Studio: Stage One (GER)

www.dew-scented.de/

Sestava

Skladby

  1. Bitter Conflict
  2. Unconditional
  3. Life Ending Path
  4. Inwards
  5. Blueprints of Hate
  6. Locked In Motion
  7. Degeneration
  8. Terminal Mindstrip
  9. Feeling Not
  10. Reprisal

Diskografie

Icarus (2012)
Invocation (2010)
Incinerate (2007)
Issue VI (2005)
Impact (2003)
Inwards (2002)
Ill-Natured (1999)
Innoscent (1998)
Imortelle (1996)
Symbolization (demo) (1994)