BRING ME THE HORIZON - Sempiternal

BRING ME THE HORIZON - Sempiternal

BRING ME THE HORIZON - Sempiternal

BRING ME THE HORIZON - Sempiternal

BRING ME THE HORIZON boli nielen pre čitateľov Metalopolisu takmer odjakživa guilty pleasure, no pri aktuálnom albume „Sempiternal“ slovo guilty bledne. V skratke, mladí Briti sa čiastočne vymanili z čoraz viac schematickejšieho metalcoru a priniesli zábavný a žánrovo pestrý album.

Aj keď vplyvy rôznych umelcov sú ľahko čitateľné, podarilo sa im dať si dole trendovú masku a ukázať vlastnú tvár. Tej síce nechýbajú chybičky krásy, no aspoň je ich vlastná. Navyše, „Sempiternal“ prináša aj niečo navyše.

BRING ME THE HORIZON

Klávesy ako plnohodnotný nástroj

Z hudobného hľadiska pribudli klávesy, ktoré sa stali plnohodnotným nástrojom. Ten nielen skryto podporuje harmónie v refrénoch alebo nenápadne ševelí niekde na okraji slúchadiel, ale vo veľkej časti skladieb je nositeľom melódií („Can You Feel My Heart“, „Sleepwalking“).

Áno, „Sempiternal“ je menej tvrdý ako jeho predchodcovia, časť drsných riffov a skákačiek vystriedali členitejšie pasáže, výsledku však vo veľa prípadoch nechýba hĺbka alebo potrebný ťah na bránku a naliehavosť.

O to viac vyniknú tie punkovo nekompromisnejšie skladby ako výborná dvojka „The House Of Wolves“, húpavá „Empire (Let Them Sing)“ alebo hardcoreový kopanec „Antivist“. Posledná menovaná vráti pomaly sa vytrácajúci tonus do druhej, trochu mdlejšej polovice albumu.

Spev sa stáva spevom

Spolu s hudbou sa výrazne zmenil aj prejav speváka Olivera Sykesa, ktorý si titul spevák dnes už nepochybne zaslúži. Aj keď väčšinu času reve ako zranené zviera, jeho linkám nechýba melódia a aj keď často znie mierne uplakane, v jednotlivých skladbách sa mu podarilo obsiahnuť pomerne širokú paletu nálad. Inými slovami, ak vás v minulosti svojím spevom iritoval, teraz to tak už nemusí byť.

Poslucháčsky je album príjemne rozmanitý a vkusne naaranžovaný. Aj keď majú hlavne v druhej polovici skladby problém ubrániť sa pred opočúvaním sa, má „Sempiternal“ šancu osloviť široký okruh poslucháčov, ktorých mohla predchádzajúca tvorba BMTH odrádzať.

Ak bol „There Is a Hell, Believe Me I´ve Seen It. There Is a Heaven, Let´s Keep It a Secret“ elektronikou podkreslený manifest metalcoru, „Sempiternal“ je smelý ponor do vôd alternatívneho rocku/metalu s podobne úspešným výsledkom. Aj keď minulý album bol predsa len o kúsok dravejší.

 25

Dudri

Verdikt

Ak bol „There Is a Hell, Believe Me I've Seen It. There Is a Heaven, Let's Keep It a Secret“ elektronikou podkreslený manifest metalcoru, „Sempiternal“ je smelý ponor do vôd alternatívneho rocku/metalu.

Hodnocení

Autor
7,5 / 10
Redakce
6 / 10
Čtenáři
7,2 / 10

Další informace

Stopáž: 44:11

Produkce: Terry Date
Studio: Angelic Studio in Banbury, Oxfordshire

bringmethehorizon.co.uk

Sestava

Skladby

  1. Can You Feel My Heart
  2. The House of Wolves
  3. Empire (Let Them Sing)
  4. Sleepwalking
  5. Go to Hell, for Heaven's Sake
  6. Shadow Moses
  7. And the Snakes Start to Sing
  8. Seen It All Before
  9. Antivist
  10. Crooked Young
  11. Hospital for Souls

Diskografie

That's The Spirit (2015)
Sempiternal (2013)
The Chill Out Sessions (2012)
There Is A Hell, Believe Me I've Seen It. There Is A Heaven, Let's Keep It A Secret (2010)
Suicide Season Cut Up (remixy) (2009)
Suicide Season (2008)
Count Your Blessings (2006)
This Is What the Edge Of Your Seat Was Made For (EP) (2004)

Jiné pohledy

7,5 / 10
Kto by bol povedal, že BRING ME THE HORIZON raz zložia skladbu ako "And The Snake Start To Sing".

Ten ponor do vôd alternatívneho rocku je pre mňa mierne bolestivý - zvlášť úvod albumu až príliš pripomína 30 SECONDS TO MARS alebo ENTER SHIKARI. Ale komplexne vzaté ide o veľmi príjemný mainstreamovo metalový album.

Ak by bola celá nahrávka v duchu rúbanice "Antivist", nešetrím chválou, neskrývam nadšenie.
Rudi | 28. května 2013

 

4,5 / 10
Stejně jako mladí metaloví hoši mívali mrdochtějný artikl v osobě Tarji Turunen, mají v současnosti i mladé metalové slečny svůj symbol při kterém vlhnou. Je jím Oliver Sykes z BRING ME THE HORIZON. Zajímavé je to, že čím dál tím více si tuto cílovou skupinu uvědomuje kapela sama a poplatně tomu se změnila i jejich hudba. Jinak si současné směřování, této dříve metalcorové kapely, nedokáži vysvětlit. Méně kytar, více kláves, více profi producentů a více papundeklové vyumělkovanosti. Nedivím se, že se kapela už dobře etablovala v magazínech typu Bravo. Ona tam vlastně patří. Novodobý pop pro lidi, kteří se už za pět let o hudbu zajímat nebudou.

Nejsilnější skladbou alba je klipovka „Shadow Moses“. V době, kdy tento klip spatřil světlo světa, jsem byl přímo zaplaven v souvislosti s ním komenty lidí, o kterých jsem si v minulosti myslel, že mají hudební vkus. Óóóó …Jak je to skvělé a jak moc se BRING ME THE HORIZON posunuli kupředu. „Shadow Moses“ má opravdu hitový potenciál: silná produkce, výtečný zvuk, dlouhý breakdown, silný stadiónový vyřvávací refrén, který se zaryje hned napoprvé, smyčce, klávesy… Ale už popáté co jsem to slyšel, mě to lezlo i ušima ven a navíc i neuveřitelným způsobem na nervy.

Takže tudy ne pánové. Tudy se zcela jistě dostanete do kalhotek slečen, které mají čerstvě několik měsíců občanský průkaz, ale u mě jste opět nezabodovali. Načinčaný, dobře vyprodukovaný metalový pop, který hraje na první signání a rychle se ohraje. Nic více nic méně.
RIP | 28. května 2013