Banda nabouchaných pořezů z Chicaga, která se se svým aktuálním materiálem na dvanáctipalcovém EP dostala pod křídla Deathwish records, má v rámci hardcorové scény pověst, mírně řečeno, kontroverzní. Nejen proto, že jejich řvoun Hammers McPligue vypadá jako kříženec komiksového Hulka a Grega Pucciata z THE DILLINGER ESCAPE PLAN a v minulosti tato chodící almara odzpívala poměrně mnoho koncertů s kuklou na hlavě. Ještě si velmi dobře pamatuji, jak vášnivé debaty se o nich vedly před jejich koncertem na loňském Fluff Festu.

Hudebně HARM´S WAY definuje hutný zvuk a střední tempa v téměř oldschoolové hardcorové rubanici, s dobře čitelnou příměsí starého thrashe. Možná i díky tomu jejich tvorba působí jako něco, s čím prostě nepohnete. Pevně ukotvená straight-edge mašina, která se sune kupředu nikoliv závratnou rychlostí, ale s o to větší jistotou a odhodláním. Jen místy tu probleskují osvěžující místa, která září na nových TRAP THEM nebo industriální podtóny, které dodávají kapele ještě železitější a nezlomnější ráz.

Často se mi při poslechu vybaví starší a metalovější tvorba některých NYHC kapel, jen s tím rozdílem, že HARM´S WAY se nezdržují sóly nebo dalšími kudrlinkami, ale o to více válcují. Aktuální EP má primitivnější energii, která ale beze zbytku funguje a jednoznačně pod novým labelem představuje kapelu jako silové hardcore komando, se kterým si není radno zahrávat. Z podobného soudku je to rozhodně to nejlepší z poslední doby.