AFTER THE BURIAL, MONUMENTS, CIRCLES, TIDES FROM NEBULA - Poloprázdné Rock Café aneb jak to vlastně vypadá s metalovou modernou?

AFTER THE BURIAL, MONUMENTS, CIRCLES, TIDES FROM NEBULA - Poloprázdné Rock Café aneb jak to vlastně vypadá s metalovou modernou?

AFTER THE BURIAL, MONUMENTS, CIRCLES, TIDES FROM NEBULA - Poloprázdné Rock Café aneb jak to vlastně vypadá s metalovou modernou?

AFTER THE BURIAL, MONUMENTS, CIRCLES, TIDES FROM NEBULA - Poloprázdné Rock Café aneb jak to vlastně vypadá s metalovou modernou?

Když jsem před rokem a půl navštívil podobně dramaturgicky vyladěný večírek, na kterém hráli jak MONUMENTS, tak AFTER THE BURIAL, dal se počet přítomných hlav počítat na několik stovek. Dnes do Rock Café dorazilo jen poměrně smutných několik málo desítek. Je to škoda, protože koncert to rozhodně nebyl špatný.

Nejslabší část si ten večer vybral u dvou prvních kapel. Polští TIDES FROM NEBULA rozhodně nejsou kapelou, která by se do soupisky agresivních moderních kapel zcela jednoznačně hodila. Jejich post-rockový úvod byl rozpačitý a přihlíželo mu jen opravdu pár jednotlivců. Rád jsem si vzpomenul na jejich vystoupení na slovenském Poke Festu před pár lety, kde headlinovali jednu z menších scén a působili mnohem sebevědoměji. Jejich vystoupení v Praze takové rozhodně nebylo. Nucené roztleskávání, které nemělo mnoho zpětné vazby u publika, a naléhání na lidi, aby přišli blíž ke scéně, působilo spíše kontraproduktivně. I závěr, při kterém oba kytaristé ve stejné chvíli seskočili mezi těch několik lidí v prázdném sále, se minul účinkem.

CIRCLES

U následujících CIRCLES se situace již zlepšila. Tito Australané mi jako kapela sice nikdy nijak zvláště k srdci nepřirostli, ale v rámci večera šlo rozhodně o obrat k lepšímu. Trochu nesourodá skupinka podivínů, produkující stejně zvláštně zkombinovanou hudbu. Djentové kytary, metalcore, většinou čistě zpívané vokály a smyčky, které někdo namíchal z těch nejohavnějších zvuků devadesátkového euro-dance flooru. No vlastně proč ne.

Vokály občas tahají za uši, hlavně ve chvílích, kdy se intonačně u mikrofonu neschází zpěvák Perry s kytaristou. Zvuk je však OK, kytary řežou a nic se výrazně neztrácí. Největší bolestí tak zůstává absence nějakého charisma, a to jak v hudebním materiálu, tak při jeho koncertní prezentaci.

V tomto ohledu byl set djentařů MONUMENTS pravým opakem. Ze sestavy na turné bohužel neplánovaně vypadl bubeník Mike Malyan, pročež se s náhradníkem hrají jen čtyři skladby. I tak se jednoznačně jedná o vrchol večera.

MONUMENTS

Poprvé vidím MONUMENTS s Chris Barrettem (dříve například THE HAARP MACHINE) u mikrofonu, což je jednoznačně změna k lepšímu jak vokálně, tak tolik potřebnou živelností, kterou kapele dodává. Kytarista John Browne už konečně není jediný z kapely, kdo má palmu na hlavě. Jako vždy mě naprosto rozsekával palec, kterým velkoparádně slapuje basák Adam Swan. Ten svými dlouhými dredy během krátkého setu stihnul řádně omlátil nejen podlahu, ale i nízký strop klubu.

Chris je hned od začátku lehce nacamraný, ale dodává kapele potřebnou šťávu a tak do těch čtyřech skladeb, které MONUMENTS odehrávají, je zkomprimováno mnohem více energie, než kolik jí bylo v plných setech dvou předchozích kapel. I zvuk mají MONUMENTS jednoznačně nejlepší a oproti dvěma koncertům, které jsem měl možnost vidět v minulosti, působí sevřeně a velmi pohodově.

AFTER THE BURIAL

Když na pódium lezl baskytarista Lee z AFTER THE BURIAL, hodně nedůvěřivě si prohlížel strop. Nebylo se čemu divit, kdykoliv tento dvoumetrový kostnatý obr vyskočil, tak riskoval, že tam zarazí temeno své hlavy. Byla vlastně sranda pak sledovat, jak se při setu krčí, aby nepřišel k úrazu.

Vedle krátkých, ale o to intenzivnějších MONUMENTS, působily hlavní hvězdy večera trochu unaveně. Já vlastně celkem chápu, že se jim po dvoutýdenním turné nechtělo vyčerpat zbývající síly pro tu hrstku lidí, která se dostavila. Nejvíce energie do setu dal jednoznačně zpěvák Anthony a dlouhán Lee. U toho vlastně bylo zcela jedno, jestli jen poskakuje nebo i hraje, neboť brutálně podladěné osmistrunné harfy si pro sebe usurpovaly veškerý zvukový prostor. Mohutnost a přeřvanost zvuku byla i největší nemocí jejich setu.

AFTER THE BURIAL

Koncert otevírá skladba „A Wolf Amongst Ravens“ z novinkového alba, při které nastupuje nelítostný mesu-kytarový válec, jenž nepolevuje do konce setu. Hraje se logicky nejvíce ze stále aktuální rok staré fošny „Wolves Within“, ale zaznívají i starší kousky, jako je například skladba „A Steady Decline“ z debutového alba „Forging A Future Self“.

Bez záruky přikládám playlist:

A Wolf Amongst Ravens
Cursing Akhenaten
My Frailty
Ometh
A Steady Decline
Anti-Pattern
Pennyweight
Berzerker
Aspiration
Your Troubles Will Cease and Fortune Will Smile Upon You

fotografie: Radek Bártík

(více fotografií: zde)

AFTER THE BURIAL

AFTER THE BURIAL

MONUMENTS

MONUMENTS

CIRCLES

CIRCLES

 5

RIP
RIP

Další informace

3. listopadu 2014, Praha, Rock Café

obscure.cz