Další hřebík do rakve DC? Trochu to tak vypadá. Filmový DC svět tímto filmem opět o ždibec víc rezignoval na to, čím byl v minulosti výjimečný. Restart universa byl více než slibný a vytvořil velký kvalitativní náskok před o poznání limonádovější zábavou, kterou reprezentoval Marvel. Pryč je unikátní rukopis, kterým disponovali Watchmani, ideový přesah, který dal zárodek kultu díky filmu V jako Vendata nebo temnota prvních Batmanů. Mnohé scény, hlavně z prvních dvou jmenovaných filmů, se pro mě staly ikonické a viděl jsem je mnohokrát. Zato u Justice League vím jistě, že z ní již žádnou část nechci vidět podruhé.
Liga spravedlnosti je vlastně takový odvar z Avengers. Částečně tomu pomáhá i fakt, že když se Zackovi Snyderovi zabila dcera, na židli režiséra ho vystřídal Joss Whedon, který Avengers režíroval a Ligu dokončoval. Dá se bez nadsázky říci, že výsledek tomu přesně odpovídá. Na filmu jsou citelné trosky a cáry temnoty, které Whedon rozřezal břitkým humorem. Bohužel i Batman, který by měl být vážný, za všech okolností trousí vtipy. Trochu hloupé je to, že většinu z nich tvůrci propálili již v trailerech.
A o čem že to teda je? Na světě jsou tři mocné energo-krychle. Jednu maj lidé, jednu Amazonky a jednu střeží Atlantida. Kde se vzal, tu se vzal, na světě se zjeví padouch jménem Steppenwolf, kterého ověsili přídomkem „ničitel světů“ a začne krychle sbírat, přičemž s nimi zamýšlí jednu jedinou věc. Zničit náš svět. Jak jinak. Pokud se vám to zdá trochu málo na hlavního záporáka jednoho z potenciálně nejepičtějších crossoverů DC světa, tak nejste jediní. Záporák se tu opravu nepovedl, není cool, nemá charisma, má sice kolem sebe hodně hmyzodémonů, kteří parádně vybuchují, ale to opravdu nestačí. Steppenwolf je CGI třímetrový panák, ke kterému si vlastně za celý film nevybudujete žádný vztah a je vám jedno, jak na konci skončí. Možná je pro vás důležitější, aby to skončilo rychle, protože na finální digitální rvačku fakt nejde koukat dlouho, aniž byste nezívali.
Co se naopak velmi povedlo, je design a sošnost superhrdinů. Všichni vypadají jako vlhký sen fanoušků DC. Hlavně Aquaman tu možná i svým charisma překonává svoji předlohu. O to víc vás pak bude štvát, že se z nich nevyždímalo mnohem víc, protože potenciál zde rozhodně je. Hrdinové se dají rozdělit do dvou skupin. Na ty, co už „známe“, protože už měli svůj samostatný film, a na ty, co ještě „neznáme“, protože film neměli. Bohužel tu není dost prostoru na to, aby se jejich osudy film nějak zabýval. A tak vidíte jen to, že Aquaman je alfasamec a trochu flegmatik, Flash v týmu působí jako generátor teens a cool hlášek, podobně jako Spiderman v Avengers (s tím, že jeho charakter je trochu mixnutý s Sheldonem Cooperem z Big Bang Theory). Kyborg je pak techno-superinteligentní velká neznámá.
Doufám, že si nemusíme hrát na to, že děj bude nějakou záhadou. Nejdříve se tým dává s porodními bolestmi dohromady a následuje finální bitva. Tady mě trochu překvapuje, jak odfláknutá je tu práce s CGI. Přes velmi velkorysý rozpočet mnohé počítačové scény vypadají podobně nebo o něco hůř, než kdejaký letsplay, což u takovéhoto filmu zamrzí. Zamrzí i to, jak na sebe jednotlivé scény prkenně navazují. DC dostalo další šanci navázat na tradici a opět jim proklouzla mezi prsty. Tak. Snad příště.
