Ještě šest staletí zbývá do příchodu Ježíše Krista, když v údolí řeky Eufratu spojí síly tisíce otroků, aby pod dohledem krutého panovníka Nebúkadnesara vystavěli honosné sídlo mocné říše Babylónu. K nebesům se zanedlouho vypnou architektonické skvosty nemající na světě do té doby sobě rovné – obrovský zikkurat zasvěcený bohu slunce Mardukovi, terasovité zahrady a také trojice bran, ze kterých je tou nejkrásnější Ištařina. Celá je pokryta azurově modrými glazovanými cihlami, na kterých je vyobrazeno přes 500 posvátných zvířat. Mezi nimi je možno spatřit symboly býka, boha bouře Adada a také rohatého netvora z hadí hlavou Sirruše...
O několik tisíc let později se v zemi Švédské potkává pětice mladíků stižená společným zájmem o kulturu prastarých civilizací a obdařená nezměrnou touhou vyjádřit své myšlenky hudbou tvrdou a odolnou jako obří hradby Babylónu. Při svých toulkách dávnou minulostí, ale chlapci stále nemohli najít to správné jméno, které by bylo hodno vetknutí do štítu nově vznikající kapely. Bohyně Ištar, (někdy se uvádí i Inanna, což byl Sumerský výraz) vědoma si neobratného počínání našich mladých archeologů nakonec neodolala a rezignovaně sestoupila mezi ně v podobě lva (svého symbolu), aby jim ukázala tu správnou cestu. Tak vznikli GATES OF ISHTAR, jedni ze zástupců druhé vlny švédského melodického black/death metalu. V prapůvodní sestavě, po dvou letech pilného sehrávání, přichází ten pravý čas pro první (a v případě GATES OF ISHTAR poslední) demo. Ve studiu Lucichrist tak vzniká za účasti Mikaela Sandorfa (vokály), Andrease Johanssona (bicí), Stefana Nilssona (kytara), Tomase Jutenfältdta (kytara) a Henrika Äberga (baskytara) počin „Seasons Of Frost“ (1995). Reakce hrubě undergroundových kreatur na toto demo přímo překypovaly chválou, a tak se zisk nahrávací smlouvy stává pouze otázkou času. Jako první nakonec zabral aktivní label Spinefarm a podepsal s kapelou smlouvu na jedno jediné album. To dostalo název „A Bloodred Path“ a vyšlo za slunných letních dnů roku 1996. Dodejme, že už s jiným bubeníkem (Oskar Karlsson – zastoupil Andrease Johanssona, který se přeškolil na kytaristu a zaujal post po Stefanu Nilssonovi) i basákem (Niklas Svensson). Jeho propagace byla však více než bídná, proto se GATES OF ISHTAR rozhodují přestoupit ke spolehlivější firmě – zelenou nakonec dostávají němečtí Invasion Records a smlouva s nimi zní na dvě alba. Před nahráváním prvního z nich ale opět přichází nesrovnalosti ve skupině. Na postu baskytaristy vystřídá Danjel Rohr Niklase Svenssona a do skupiny se opět vrací Henrik Äberg (tentokrát bere do ruky paličky). Po zkompletování sestavy se konečně může vyrazit do studia, tentokráte přímo do Unisoundu, kde už čeká samotný Dan Swano, třímaje producentskou taktovku. Výsledkem společné práce se pak stává nové album „The Dawn Of Flames“ (1997). Situace ve skupině je v těchto časech konečně ideální, nové album je na trhu (navíc sklízí zasloužené ovace), sestava se zdá stabilní a přípravy na první velké turné jsou již v plném proudu. Budoucnost svěřenců Ištařiných se rýsuje jen v těch nejkrásnějších barvách... Ale nepříznivý osud opět všechno maří a s neúprosnou pravidelností zasahuje skupinu drtivými ranami. Tentokráte nastupují problémy rázu finančního, když label Invasion Records není schopen uhradit částku za předskakování kapely na turné s CRADLE OF FILTH. Když se k tomu ještě přidá tradiční morová nákaza personálních problémů nastává neodvratný konec a kapela se rozpadá. Ale frontman Mikael Sandorf nevydržel věčně setrvávat se založenýma rukama, a tak se nedlouho po rozpadu kapely stáváme svědky jejího znovuzrození. Vše ovšem znovu neklape a znovu se začínají vynořovat staré známé problémy. Kdo hádá totální nefunkčnost vztahů mezi členy GATES OF ISHTAR, hádá správně. To už ale Sandorfovi zcela došly poslední rezervy trpělivosti, bere na svá bedra kytaru, baskytaru a rozhoduje se celé nové album (aby dostál smlouvě) natočit na vlastní pěst. Ke spolupráci vyzve své staré přátele Urbana Karlssona (kytara), bubeníka Oskara Karlssona (člen sestavy na „A Bloodred Path“) a celou partu studiových hráčů. Horkou jehlou zhotovený disk „At Dusk And Forever“ se dostává ven na jaře 1998. Poté Sandorf sestavu definitivně rozpustí a GATES OF ISHTAR se odebírají k věčnému odpočinku.
Málo s kterou kapelou si osud tak zle zahrával jako s GATES OF ISHTAR. Nekonečné problémy jak se sestavou, tak s vydávajícími firmami skupinu neustále oslabovaly a bránily jí v rozkvětu. Přes všechny uvedené nepříjemnosti se však díky úctyhodné vytrvalosti a nezdolnosti nakonec podařilo přivést na svět trojici velmi kvalitních kotoučků. Cesta k nim bude pro vás jednoduchá a pohodlná, ne tak strastiplná a trnitá, jako byla cesta autorů k jejich vydání. Zdá se mi, jako by GATES OF ISHTAR svůj osud předpověděli už názvem svého prvního alba – „A Bloodred Path“ – „Krvavě rudá cesta“...
