Název dokonale vystihuje podstatu samotného filmu. Z celkové stopáže okolo sto třiceti minut, si jich explicitně zobrazené mučení hlavního protagonisty zabírá dobrých sto. Alespoň mi to tak v záplavě té nekonečné brutality připadalo. U několika vedlejších postav jsem cítil promarněný potenciál pramenící především z faktu, že jim nebyl dán dostatečný prostor. Na druhou stranu chápu, že primárním záměrem Mela Gibsona bylo zachytit klíčovou část ze života člověka, který zemřel za naše hříchy. Této myšlence podřídil režisér naprosto vše. Umučení Krista je film o jednom konkrétním nápadu, roztaženým do více než dvouhodinové stopáže. Musím přiznat, že ke konci už mi účinky otupujícího násilí trochu bránily držet při životě empatii k Kristovu utrpení. Spíše jsem se chvílemi cítil být zneužíván filmařem, který mě má v úmyslu potrestat za mé vlastní hříchy. Buď jak buď. Tehdejší zážitek v kině nepopsatelný. I přes vysokou řemeslnou stránku, dobré obsazení a prvotřídní dobovou atmosféru, je Umučení Krista filmem, jež bude diváckou obec navždy rozdělovat. Tak tomu bylo, je a bude. 7/10.