Live & Loud - dobra lajvka-hezkej odraz doby, rek bych temer nedodelavana studiove (mozna malinko zpev). Ale strihal to naprostej uchyl, zrejme t.c. na tripu-na nektery valy se neda divat,jakej je to chaos.
Live at Budokan - no, ehm . . . to snad ani nemeli vydavat, sice potesilo zarazeni novych skladeb, ale vykon Ozzyho spatnej(nepomohlo ani to, ze vsechny zpevy prezpival ve studiu a primichaly se k originalu-to je evidentne poznat) a je tam vic dotacek ostatnich nastroju nez by u takovych muzikantu bylo zdravo(kdyz Hammerfall napisou, ze je normalni dotacet cely party-hlavne, ze to pak na kotoucku smazi,tak vzhledem faktu, ze jsou to kydaci hnoje ze 4te ligy me to ani nijak neprekvapi, ale u muzikantu to zamrzi).
Z dnesniho pohledu vidim dve alba, ktera snad neobsahuji zadnou vatu : Blizzard of Ozz a No More Tears. A k Down to Earth bych nebyl tak skepticky jako vetsina verejnosti. Sice to nema tak nadupanou produkci jako Ozzmosis(z poslechu je ale patrne, ze ta zmena byl zamer), ale na druhou stranu to neni jedna skladba(Perry Mason) a zbytek vata. Pokud chce nekdo operovat s My Little Man tak smula - z Vaiovych aranzma zbyl jen zlomek, zbytek byl prearanzovan tak aby pohodlne smakoval i buranum z Tisnova a Vyskova-vlastne cela deska je tak stylizovana(coz se zadarilo). I Just Want You je ultrahnus vhodnej na zabavy(vsimli jste si nekdo vykradenyho popevku od Olympic- Jsem to ja jak zamlada??:o) a bonusovka Back on Earth odpad vymetenej ze supliku za ucelem zhodnoceni bezceneho - Ozzman Commeth.
Black Rain jsem zatim slysel jen jednou ze streamu(dik MP za link:o) a celkem libi.