Davidiane, ty budeš asi solidní blbeček, viď? Co se tady sereš do názorů jinejch lidí? Myslíš, že jedinej tvůj názor je ten správnej? Myslíš si, jak to tady všem natřeš, když pěkně z tepla domova, schovanej za monitorem, urážíš jiný lidi? Jseš dementní ubožák, kterej by si zasloužil maximálně tak BAN. Já ti tvoje názory neberu, ale když už chceš přispívat do debaty, tak se alespoň vyjadřuj SLUŠNĚ a ne jak degen z pomocný školy. Jinak pro mě osobně je Tragic Idol jedním z nejlepších alb, jaký jsem za posledních x měsíců a možná i let slyšel. Už dlouho mě žádná hudební kolekce nezasáhla tak silně. I když se názory na tohle album dost různí (jedněm přijde návrat k oldschoolovějšímu soundu jako stagnace a nedostatek nových nápadů a dalším zase jako svěží vítr na zatuchlý a stále komerčnější metalový scéně), tak se PL podle mého názoru podařilo složit jedny z nejlepších pecek v historii kapely. Co mě baví nejvíc, je naprosto famózní projev Nicka Holmese- jde zřejmě o jeho nejlepší pěvecký výkon ze všech alb, co kdy nahráli a pokaždé, když spustí, tak mi naskakuje husí kůže. Skladby jsou ve většině případech velice emotivní, naléhavé a ve spojení s úchvatnou textovou stránkou mají neuvěřitelnou sílu a tah na bránu. Naprostými topy jsou pro mě Fear Of Impending Hell, Honesty In Death, Tragic Idol a Glorious End, ale ostatní za těmito čtyřmi nijak výrazně nezaostávají. Jsem moc rád, že se na trhu objevilo konečně po dlouhé době, po všech těch popově-symfonických balastech, kde už jde spíš o image a prodejnost, než o samotnou hudbu, album, které je hudebně neskutečně vyzrálé, na nic si nehraje a čiší z něj neskutečná profesionalita a feeling. Jen tak dál!