Já sice stále preferuji prvních pět alb, ale poslední dvě řadovky se mi taky hodně líbí. King podle mě nikdy žádný vyložený propadák nevydal (za nejslabší považuji Voodoo, The Spider's Lullabye a House Of God, ale občas si je taky poslechnu). Mám dojem, že někteří lidi, kteří na jeho novější tvorbu nadávají, si ty desky ani pořádně neposlechli (uznávám samozřejmě, že se u nich občas nějaké ty nedostatky najdou - bicí, zvuk apod.).
Co se týče témat rozhovoru, mě sice taky moc nezajímá, jestli má King nové právníky nebo management, ale mám obrovskou radost, že se po zdravotní stránce dal zase dohromady a má chuť do další práce. To nadšení, které jde z rozhovoru cítit, mi připadá celkem spontánní a jestli se ten rozhovor někomu nelíbí nebo ho v něm uvedené informace nezajímají, tak ho snad nemusí číst, ne?