VLOŽIT DISKUSNÍ PŘÍSPĚVEK

Pearl Jam idu uz na zotrvacnik, to je skratka citit. Pocuvam ich od roku 2007, kedy som sa k nim dostal, a riadne som si uzil aj koncert v Prahe 2012, tym chcem povedat, ze aj napriek tomu, ze je to moja prioritna srdcovka, tak si uvedomujem, ze ich dohana cas, a aj fakt, ze uz ta inspiracia nie je taka originalna ako kedysi. Napriek tomu som si Lightning Bolt predobjednal, napumpovala ma Mind your Manners, a veril som, ze si udrzia aspon v niektorych skladbach svoju zdravu agresivitu, ako napr. na Avokade z 2006. Getaway a Mind Your Manners je vyborny nasup do albumu, My Fathers Son mi pripomenie prve albumy, potom pride uz obligatny sladacik Sirens, ktory sa rozbieha ked uz je neskoro. Lightning Bolt mi pride zbytocna a vobec by mi absencia na albume neprekazala, je strasne vtierava. Infallible a Pendulum si zastali stred nahravky uplne dokonale, zvlast Pendulum je vyborna vec. Swallowed Hole je prijemna vec pripominajuca Backspacer. Let The Records Play je ako ozivenie albumu dobra zalezitost, takuto vec PJ nikdy nenahrali. Posledne tri skladby je zmes Backspacer, Into The Wild a Eddieho ukulele solovky, neurazia, ale ani nijako nepresvedcia o tom, ze pocuvam vyborny album, ale skor rozmanity lahky nadpriemer.

Co sa tyka No Code, ako vravia ostatni, zalezi na tom, co a kedy zacnete pocuvat od danej kapely. Ja som zacinal na Alive, Black a klasikam z Ten a Vs. Casom som prisiel na chut Yield, Pearl Jam. Zvykol som si na Backspacer asi rok po vydani. Cim som bol starsi a vyvyjal som sa ako posluchac, tym viac som vedel docenit aj No Code (Sometimes, Off He Goes, In My Tree, Mankind), Binaural (Insignificance, Sleight of Hand, Light Years a perfektnu Nothing As It Seems), Riot Act (Save You, I Am Mine, All Or None).

Som rad, ze som sa nezasekol niekde vo veku ked som mal 15-19, ale viem docenit celu tvorbu mojej oblubenej kapely. Co viac si priat =)

Vítek-Trošku jsem nepochopil tvůj komentář, na koho tím reaguješ (pravděpodobně na mně), co není pravda(že hrají z povinnosti??) a co není profi? Nebo kdo tvrdě kde, že hrají z povinnosti z nějakých 2 CD(No Code?? a ??)?

Mno...není zrovna profi vyjadřovat se o setlistu kapely,že zařazují skladby s těch dvou zmiňovaných desek jen s povinnosti.Není to pravda..

Nebo spíše tady, kdyby měl někdo zájem:
http://www.amazon.com/25-00-Jones-Beach-York/dp/B000058DY7

Osobně považuji No Code za výborné CD. Asi nejvíce písní z této desky (na oficiálním bootlegu) je na
8-25-00 - Jones Beach, New York, plných 7 skladeb!
http://www.allmusic.com/album/live-8-25-00-jones-beach-new-york-mw0000114708

No Code je pro mne, jako zasloužilého fanouška PJ od roku 1994, albem číslo 1!

Of The Girl napriklad si pamatam celkom presne a rad. Binaural je fajn album.
Osobne preferujem inu hudbu, ale Pearl Jam tak nejako dospeli.
Alebo ja.

tak tak, dost zavazi, na com clovek odrastal... CDcko No Code som takmer zodral a aj dnes si ho rad vypocujem... viem, ze toto forum by malo byt hlavne o novom albume, ale songy ako Sometimes, Hail Hail, In My Tree, Off He Goes, Red Mosquito ci Present Tense mi zo srdca uz nik nevymaze... i ked nie su moc manowarovske :-)))

ono dost záleží, kdy a co člověk slyšel první, já vyrostl na Ten, Vs., třeba Yield a No Code už mě zastihli v trochu jiným rozpoložení a i když tam mám oblíbený songy, jako celek mě tak neoslovily, ty další desky už šly trochu mimo mě

Ja by som toť len rád reagoval na recenzentovu poznámku k albumom No Code a Binaural. Pamätám si z nich viac než než dosť. Možno vec vkusu, možno tým, že som ich počúval počas puberty, no mám ich radšej ako Ten či Vitalogy:) Konkrétne In My Tree, Smile, Lukin, Present Tense...Light Years, Insignificance, Sleight of Hand sú pre mňa naj. Na Alive aj Jeremyho nasrať:P

Některý kýčovitý-nevkusný obaly metalových kapel je zas hrůza z druhé strany (viz.třeba ted ten novej Kreyson), to už fakt radši No code.:-) Na druhou stranu je spousta krásných obalůklasik-metalových alb. Celkově ten přístup PJ, jakkoliv jsem jim postupem doby znovu přicházel na chuť (Ten byl nájezd, pak přišel pád a od Yield si mě znovu získávali), byl ve svý době něco totálně jinýho než by čekal člověk co přičich k rockové hudbě tak v roce 1888/89´. Nehledě na to, že mě Vedder svým hlasovým zabarvením a typem artikulace celkem vysíral (to samé Mike Stipe z REM), bylo to doslova vegansky přemýšlivě deviantní a hlubokomyslné.:-)) Chtěl jsem refrény a nedostal jsem je, místo toho tohle žbrblání jako "Sometimes", v Plzni zavládlo zděšení.:-)

Problém alb po "Yield" stejně tak jako novinky je, že chtějí sedět na mnoha hudebních židlích. Jako kdyby tz sklaby složilo několik různých lidí a PJ je jenom zahrajou.

PJ prostě nevědí co chtějí hrát. Navíc pár dobrých momentů je vycpáno úplnou vatou.

Grafika obalu "No Code" je pěkná včetně bookletu. Já si dokonce myslím, že PJ byli snad úplně první v historii kdo na "Vitalogy" předavili jinej obal - didipack než tu plastovou krabici CD.

Tenkrát to byla událost.

Když se třeba podívam na letošní obal METAL CHURCH, tak si říkám, že taková hrůza snad už nemůže být možná.

To jenom k těm grafikám true - gel na prdel metalistů..PJ v tomto byli opravdu průkopnící.

My boy :-* </offtopic>

V příštím kvartálu, vstoupím až podle výsledků letošních.:-)

Napis mi cislo strany, za kterou kandidujes, mas muj hlas //:=]

Byl jsi ve svých dvaceti letech prostě podveden.

//:=]

Smiř se s tím, že to cos poslouchal v roce 94´neni ROCK, ale plečka!:-)

Je pár geniálních věcí v rámci šuplíku grunge - Ten, Dirt, Badmotorfinger, Superunknown a snad i Nevermind, uznávam. Ale tyhle věci 1.jsou v tom žánrovym chlívku ojedinělé, zbytek jim nestíhá, 2.) se přinejlepším vyrovnávaj (nebo dýchaj na záda) věcem jako Apetite For Destruction, Dr.Feelgood, Slip Of The Tongue, The Ultimate Sin, Hey Stoopid,...:-)

Jj nic neznam, lepsi muzikanti... zapomnels na vetsi ptaky...