VLOŽIT DISKUSNÍ PŘÍSPĚVEK

Bolo by chybou zanevrieť po Werk 80 na teutónskych ex-deatherov. Taktiež ma od pestrého avšak poplatného dobe Willenskraft nič od nich nezaujalo. Po príjemnej tohtoročnej oldschoolovej ochutnávke Masters Of Darkness som však opáčil aj Okkult-a. A prekvapenie sa konalo. Nekomplikované ale účinné symfo s príchuťou Laibach, atmosféra za ktorú by sa nemusel hanbiť ani King Diamond , Krullov fajn growl miestami až patrične Mamelizovaný, gitarovo v rozpetí od Comecon až po Rammsteinov. Chytľavý album, z ktorého rôznorodej kolekcie vyčnieva blacková atmosférická kráska Necromancy Divine ma baví viac než aktuality Kingdoms Disdained či Red Before Black.

A propopó, prečo Hallucinations a nie Todessehnsucht? Odpoveď na túto filozofickú otázku by ma posunula o dosť bližšie k podstate celého bytia…

Jo ja začal tady ty deat metalový vykopávky poslouchat až teď ale zatím se mě libi nejvic asi jen ty Pastilence. ATROCITY - Hallucinations mě spiš nudili než upoutali, asi kvůli tomu že sem tuto hudbu vlasně ani nikdy moc neposlouchal. Ale je to pěkne poslouchat jek se deat vyvíjel.

Tak tohle album si spolu s MASSACRE, MORGOTH, PESTILENCE a INCUBUS budu muset brzy sehnat. Dobrá vzpomínka na časy triček bez rukávů, těsné džíny a tenisky s velkým jazykem...o)) Asi jediné období (88-93) kdy mě death metal bavil.