VLOŽIT DISKUSNÍ PŘÍSPĚVEK

Po posluchu Similitude zatial jedna vec - Mike Portnoy je genius. Ten album je zvukova nirvana.

první poslech nového Neala značí jediné, Metallica letos natočila krátké album

k těm klipům - pro mě třeba Unchain my soul, Winterbane, nebo Forward momentum

No nevím jestli úplně metalový...ale můj letošně rozhodně nejsledovanější je tenhle :-)

https://www.youtube.com/watch?v=5RpWYSp3Hc0

ad Mindcrime. Tam je trochu problém s pomalým začátkem té desky. Navíc klip z té desky totálně vyčnívá a je to takovej trochu vztyčenej prostředník heavy metalu a dokonalej joke když uvážím co přijde potom :-) Hned následující skladba Invincible začíná hudební masakr na hony vzdálenej nějakýmu hevíku. Prog, jazz, ambient, všechno jedno. Jede to na lichejch, ale tak aby to bylo poctou fyldům. Všemu kraluje Geoffův saxík. Garm sere závistí ježky proti srsti. Into the Hands of the World to zatlouká. Několik hudebních žánrů v jedný skladbě? Žádnej problém.... Není to na jeden poslech. Ani na dva. Ale kdo tomu dá čas a otevřenou mysl, toho ta deska neskutečně odmění. The Key bylo fajn. ale oproti dvojce je to jen takový demo.

Takové maličkosti mě nemohou odradit:)
Jinak ten názor je spíš hate, což se pozná z toho závěrečného srovnåni. Kazdopadně jsem si vědom, že jsem ve svém boji za Tatea těžce osamocen:)

https://www.youtube.com/watch?v=az7n-NC2qUU

:o)))))))))))))

BTW offtopic, ivděl někdo letos fakt dobrej metalovej klip? Pro mě letos lehce vyčnívají tyhle dva, ale žádný zázrak to není:

https://www.youtube.com/watch?v=1Z12FzRgVGo

https://www.youtube.com/watch?v=UVZ2X39mxgU

While its predecessor was genuinely and offensively bad, Resurrection is merely long-winded and boring. In a weird way, this album reminds me of Steven Wilson – an artist who is working with influences very similar to Tate’s. Wilson references ’60s prog and ’80s pop just as blatantly as Operation: Mindcrime does, but his songcraft and attention to sonic detail are what makes his music great and unique. Conversely, Tate and his collaborators approach the record-making process with all the passion of a plumber fixing a clogged toilet. Until that changes, I see little reason to keep up with Tate’s career, particularly while his former band is once again producing high-quality music.

:))), PECKA! Btw O. Mindcrime konečně na cestě. Dost si od toho slibuju. Už The Key se mi dost líbilo.

:o))))))))))))))))

Mari : s dovolením odpovím úryvkem ze sbírky Dopisy Morbovi.

Hm. Jak to tak poslouchám, je to takový album hodně zarovnaný do progresivní lajny. Typický Nealovský postupy. Supr melodie je to hezky propracovaný. Je to Neal! Některý pasáže jsou tak autovykrádací až se tají dech. To už ani neni inspirace, to už je citace starších alb. Když to slyšíš poprvý tak z toho musíš jít do kolen. Když to posloucháš už od One, tak si říkáš...no kurva... :-) Ta klasická práce s ústřední melodií už je snad na trademark minimálně, spíš na patent.

Jinak je to supr. Asi si to koupim. Stejně třeba jako novej Ayreon, kterej bude zase úplně stejnej jako ten předchozí. ALE. Podle mě to jsou promarněný šance. Neni to ani tak proaranžovaný a stylově různorodý jako první Testimony, ani tam není tak zajímavý nástrojový obsazení jako v Testimony 2. Podle mě to normálně namlátili v pěti jak jsou zvyklí.... Neal už měl na albech i zajímavější věci. Hlavně mi chybí živý smyčce protože ty monumentální intra jsou jasný casia, jsem rád aspoň za banjo ve freedom songu ale to je jen takovej podmaz...

Přesto jsou tam místa a není jich málo The Ways of Fool, The Mask..., kde je prostě vidět autorskej vliv těch dalších maníků a proto je to album třeb lepší než monotónní Monumentum. Ale zase víc typičtější než to předchozí, který bylo fakt urvený z improvizačního řetězu. Nad tímhle zdá se docela přemýšleli. Víc než třeba nad posledníma albama Transatlantic. Minimálně Whirlwindem.

Je to pěkný a diskografie určitě snese album jako je tohle. Dvojice Testimony nicméně zůstala nepokořená a novinka se jim zařadí tak maximálně po boku.

Když se báli srovnání s novejma Dreamama, tak to se báli oprávněně :-) Opravdu je to DOST pro fanouše starejch Dreamů a Spocksů. Podle mě na tom měl zpívat taky Labrie :-D

Zdá se mi to nebo se fakt ani jednou nezamodlil? Chybí mi homo ploužáky kurva. Netečou mi slzy dojetí, že bůh ke mě otočil svojí tvář, žádný ooooooh Lord, úúúúúú Jezus atd. Připadám si nenaplněn. Nemilován. Nepomodlen! Moje nehodná řyť je nopojebána slovem božím. Tohle kurva neni žádná sranda....tohle je vážný album a takhle Neala teda neznám. Naprosto regulérní album progresivního rock metalu bez náboženskýho psychoušství. Nejsem blíž bohu.

Vzhledem k těmto nedorazům je můj letošní a nejen letošní favorit stále Operation Mindcrime : Resurrection. To je opravdové BE 2.

https://www.youtube.com/watch?v=kRNTUj7PN7E

tak diki za tip, poohliadnem sa po tom... inak u mna jednoznacny prog top tohto roka je Marillion, su to majstri...

Do konce roku snad zvládnu recenzi, přeci jen, další album, co má 70+ minut a člověk ho fakt musí dát celé

Koncepční album, který popisuje poslední hodiny před tim, než jeho kamarádka spáchala sebevraždu, optimistická deska no

One man band vyhlášeného amerického hudebního pedagoga, silná, hodně osobní věc, podstatně modernější než Neal ve všech ohledech.

Reticent, to nepoznam, je to dobre?... :-)

Chvílemi při tom dokonce věřím, že člověk je dobrý.

(ale progové album roku tedy letos asi stejně THE RETICENT On the Eve of a Goodbye)

Vy jste MI ale nabudili. Vecer jdu na to.

Nejsem bůh, natož Louža:), ale souhlas, obrovská porce hudby, závažné album. Nevnimám to pouze jako dalšího standardně skvělého Morse. Posun..., výjimečná sestava muzikantů, která hudbě dala vše, navíc si to sedlo.