Není to špatná deska. Není to ani nějak skvělá deska, ale po předchozích dvou příšernostech zachraňuje co se dá, což jí přidává body, které by po, řekněme, Louder Than Hell, asi nedostala. Podobnou hudbu už roky nesleduju a kdyby desku nenahráli Manowar, pravděpodobně bych si ji vůbec neposlechl, ale protože ji vytvořili mí kdysi oblíbení kýčaři, kterým to ale v jistou dobu sakra šlo, jsem rád, že se vrátili do světa, který lze brát trochu vážně. Pokud by to bylo jejich poslední dílko, což vzhledem k věku a stále větší námaze k udržení svalové muskulatury (o čemž svědčí i změna "outfitu", kdy příšerné bederní roušky a podobné blbosti jsou již dávno zapovězeny) může kdykoli nastat, zachránili si jméno na poslední chvíli. Může mi být úplně jedno, jestli má Manowarriors blbější text než Hail, Kill and Die nebo než všechny ostatní kapely světa, jsem prostě rád, že si nakonec můžu říct, ale jo, stálo za to je sledovat, nakonec to přece jen mělo smysl. A z altruistického hlediska jsem vůči těm dědulům rád, že skončili jako trochu ohraná, ale pořád slušná heavy metalová kapela a ne jako obecní šaškové, kteří byli střízliví naposled před pádem Berlínské zdi...