OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Label: Steamhammer
Vydáno: Pátek, 3. května 2024
Délka: 154:39
1. Way of the World, 2. Run to the Hills, 3. Fame, 4. Square Hammer, 5. Ghost Town - re-recorded, 6. Sacred Heart, 7. Ghost of a Chance, 8. Hollowed be thy Name, 9. Sinister Light, 10. Black Rain, 11. Ice and Fire, 12. Somerled, 13. Flag of Life, 14. Unholy War, 15. Fuel to the Fire, 16. Raven's Flight, 17. Hymn of the Damned, 18. Lord of Madness - re-recorded, 19. Evolution's Falling, 20. Shores Ahead, 21. Hydrophobia, 22. Hold Back the Light, 23. Tele Box Fool, 24. Desperate Son, 25. The Sirens, 26. Better Morning, 27. Trial By Fire, 28. On The Edge, 29. Rain Song, 30. Dykemaster's Tale
1. Way of the World
2. Run to the Hills
3. Fame
4. Square Hammer
5. Ghost Town - re-recorded
6. Sacred Heart
7. Ghost of a Chance
8. Hollowed be thy Name
9. Sinister Light
10. Black Rain
11. Ice and Fire
12. Somerled
13. Flag of Life
14. Unholy War
15. Fuel to the Fire
16. Raven's Flight
17. Hymn of the Damned
18. Lord of Madness - re-recorded
19. Evolution's Falling
20. Shores Ahead
21. Hydrophobia
22. Hold Back the Light
23. Tele Box Fool
24. Desperate Son
25. The Sirens
26. Better Morning
27. Trial By Fire
28. On The Edge
29. Rain Song
30. Dykemaster's Tale
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.