Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Od týmu, který udělal fenomenální povídkovou sérii LOVE, DEATH + ROBOTS, tu máme podobný koncept...
Třetí řadovka těchto šarmantních rockerů se dobře poslouchá, ale o to hůř se jí přidělují klasifikační body.
Z hlediska součtu nahraných minut hudby vynásobených počtem alb nejsou DECULTIVATE úplně nejplodnější kapelou...
Před sepsáním posudku na aktuální EP "Needle Cathedral" jsem si udělal exkurz do minulosti a pro jistotu si zopakoval látku...
Tady bezpochyby máme co dělat s věrným undergroundovým uskupením, které se navíc nijak nežene do vydávání dalších a dalších nahrávek.
Naše dnešní cesta povede do Kanady, konkrétně pak do frankofonního Québecu, který pojala za svůj domov obskurní entita SEDIMENTUM.
Loňský rok byl na kvalitní doom metalové desky bohatý. Pro letošek tak první hřbitovní svíci rozsvěcují italští VEIL OF CONSPIRACY.
Dostat se do hudby švédské party A SWARM OF THE SUN není jen tak a především letmé ochutnávání tady absolutně nefunguje.
Na kapelu THE HALO EFFECT se můžeme dívat dvěma pohledy. První, trochu sarkastický, ji označí jako odkladiště nepotřebných muzikantů z IN FLAMES.
„Náš soudní systém není dokonalý, ale je tím nejlepším, co máme k dispozici.
Jsem pohodlný. Vždy jsem byl a vím to o sobě až moc dobře. Mám rád přímočaré a efektivní řešení problémů.
Stále si moc dobře pamatuji časy, kdy jsem coby recenzent měl snad každé 2-3 roky na stole novou desku ostravských MALIGNANT TUMOUR a pokaždé s mým spokojeným verdiktem.
Transcending Obscurity Records platí v současnosti za vydavatelství, ze kterého padá jedna parádní technická brutal deathmetalová deska za druhou.
Čas od času nečekaně zavane mytický vítr z jihovýchodu a přinese mi do poustevny osvěžující závan myrty a oregana.
Nové album skotských MOGWAI opět těží ze soundtrackových zkušeností skupiny, ale současně je cítit snaha vrátit se k postrockovým kořenům a především po produkční stránce ostřejšímu soundu. Tady bude co naposlouchávat.
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Moje první setkání s tvorbou této rakouské kapely probíhá za asistence emocemi prosycené muziky z různých "post" žánrů. Je tam dostatek nápadů i děje, aby to utáhlo přes hodinu trvající stopáž a zároveň motivovalo k opětovnému poslechu. Fakt supr chlapy!
Tradiční melodický heavy metal, ovšem výborný. Na desce je vše v pořádku, kvalitním zpěvem počínaje a vymazlenou produkcí konče. V rámci žánru mohu jen doporučit, jen tomu chybí nějaká ta vlastní přidaná hodnota.
Zmar nad zmar. GRAVE DIGGER přestali být opravdu zajímaví někdy kolem alba "Ballads Of A Hangman" (2009) a od té doby už si vlastně jen zoufale tahají ze své riffové zastavárny, co jim dříve nepřišlo dost dobré. A tentokráte to tedy rozhodně dobré není.
Parádní švédský old school death, který se vrací v čase do devadesátek a servíruje správně dusivou porci švédské žánrové klasiky zarámovanou do charakteristického chrastivého zvuku. Tohle by mělo chutnat především fanouškům starých DISMEMBER a ENTOMBED.
Třetí album švédských mladíků přináší zároveň i jejich nejvyspělejší materiál. Přechod k velkému labelu z intenzity jejich groovem načichlého blackujícího thrashe pranic neubral, navíc skupina přidala ještě více šikovnosti při kompozici. Svižný poslech!