OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Label: Sparks & Shadows Records
Vydáno: Pátek, 3. května 2024
Délka: 102:15
1. Overture, 2. Incinerator, 3. Event at the Horizon, 4. Redshift, 5. Type III, 6. Blue Eyes, 7. Antikythera Mechanism, 8. The Automaton's Heart, 9. Industrial Revolution, 10. Tatarigami, 11. Exiles, 12. Midnight Sun
1. Overture
2. Incinerator
3. Event at the Horizon
4. Redshift
5. Type III
6. Blue Eyes
7. Antikythera Mechanism
8. The Automaton's Heart
9. Industrial Revolution
10. Tatarigami
11. Exiles
12. Midnight Sun
13. Red Eyes, 14. Last Stop, 15. Roko's Basilisk, 16. First Day Out, 17. Rage Child, 18. Syzygy, 19. Escape from the Machines, 20. Rallying Cry, 21. The Last of the Old Gods, 22. Leviathan, 23. Yellow Eyes, 24. The End of Tomorrow, 25. Tears for the Dead Life
13. Red Eyes
14. Last Stop
15. Roko's Basilisk
16. First Day Out
17. Rage Child
18. Syzygy
19. Escape from the Machines
20. Rallying Cry
21. The Last of the Old Gods
22. Leviathan
23. Yellow Eyes
24. The End of Tomorrow
25. Tears for the Dead Life
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.