Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Label: So Recordings
Vydáno: Pátek, 5. července 2024
Délka: 36:25
1. goldfĭsh ~ - Shikari Sound System remix, 2. Bloodshot - Shikari Sound System remix, 3. The Void Stares Back, 4. Bull, 5. STRANGERS, 6. Losing My Grip, 7. It Hurts - BBC Radio One Future Sounds session version, 8. Bull - BBC Radio One Future Sounds session version, 9. (pls) set me on fire - BBC Radio One Rock Show session version, 10. A Kiss For The Whole World x - BBC Radio One Rock Show session version, 11. Bloodshot - BBC Radio One Rock Show session version
1. goldfĭsh ~ - Shikari Sound System remix
2. Bloodshot - Shikari Sound System remix
3. The Void Stares Back
4. Bull
5. STRANGERS
6. Losing My Grip
7. It Hurts - BBC Radio One Future Sounds session version
8. Bull - BBC Radio One Future Sounds session version
9. (pls) set me on fire - BBC Radio One Rock Show session version
10. A Kiss For The Whole World x - BBC Radio One Rock Show session version
11. Bloodshot - BBC Radio One Rock Show session version
Čekal jsem možná trošku větší tlak, nazvučení nahrávky je totiž vzhledem k žánru poněkud vzdušnějšího ražení. Kompozičně však máme co dělat s kvalitní náloží disonantního death metalu lehce ve stylu GIGAN. Američtí debutanti však rozhodně nezklamali!
Švédové se na svém debutu zeširoka rozkročili z blackových základů, přes death, symfo-black až k post metalovým variacím. Jen je toho občas až moc naráz. Deska je prima, ale víc se těším na pokračování, až si utřídí myšlenky na své další směrování.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
