OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Label: Majestic Mountain Records
Vydáno: Pátek, 25. srpna 2023
Délka: 34:45
1. The Forever Doom, 2. A Crawling Feast Of Decay, 3. The Wishful Dead, 4. Serrated Jaws, 5. Deities Of Deathlike Sleep, 6. Vortex Of Blood, 7. Funeral Reversal, 8. True Necrogeny, 9. Stabbed With Frozen Blood, 10. Necrosanctum
1. The Forever Doom
2. A Crawling Feast Of Decay
3. The Wishful Dead
4. Serrated Jaws
5. Deities Of Deathlike Sleep
6. Vortex Of Blood
7. Funeral Reversal
8. True Necrogeny
9. Stabbed With Frozen Blood
10. Necrosanctum
Deska jasně deklarující, že švédský death metal rozhodně není jen trochu déle trvajícím trendem, sladkým zjevením, které tu s námi kdysi bylo a dnes už není tak relevantní. Tato skandinávská země je doslova prorostlá plesnivým podhoubím a ani více než po třiceti letech od začátku Velké death metalové revoluce nepřestává vydávat signifikantní množství obludných plodnic. "Deities Of Deathlike Sleep" patří k těm nejvíce reprezentativním z nich. ... ČÍST CELOU RECENZI
Vskutku stylové chrástění jako z devadesátých let. Skladby mají spád a tah na branku a tak nějak celkově to tato sestava veteránů švédské scény má prostě v krvi. Osobně trošku zápolím s lehce syntetickým kytarovým zvukem. Nejen proto se těším, až si tuto produkci vychutnám živě.
Chrastit kostmi jako v Sunlightu na začátku devadesátek se dnes pokouší kdekdo. Málokdo to ovšem dělá tak dobře jako GRAND CADAVER, kteří nejenže zvládají na jedničku veškeré potřebné žánrové atributy, ale dokážou k tomu přihodit i ono pověstné "něco navíc". Když chrastit, tak stylově!
-bez slovního hodnocení-
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.