OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Label: Reigning Phoenix Music
Vydáno: Pátek, 12. července 2024
Délka: 54:03
1. Thousand Lakes (Live at Tavastia), 2. Into Hiding (Live at Tavastia), 3. The Castaway (Live at Tavastia), 4. First Doom (Live at Tavastia), 5. Black Winter Day (Live at Tavastia) [video], 6. Drowned Maid (Live at Tavastia) [video], 7. In the Beginning (Live at Tavastia), 8. Forgotten Sunrise (Live at Tavastia), 9. To Father's Cabin (Live at Tavastia), 10. Magic and Mayhem (Live at Tavastia), 11. Vulgar Necrolatry (Live at Tavastia), 12. My Kantele (Live at Tavastia)
1. Thousand Lakes (Live at Tavastia)
2. Into Hiding (Live at Tavastia)
3. The Castaway (Live at Tavastia)
4. First Doom (Live at Tavastia)
5. Black Winter Day (Live at Tavastia) [video]
6. Drowned Maid (Live at Tavastia) [video]
7. In the Beginning (Live at Tavastia)
8. Forgotten Sunrise (Live at Tavastia)
9. To Father's Cabin (Live at Tavastia)
10. Magic and Mayhem (Live at Tavastia)
11. Vulgar Necrolatry (Live at Tavastia)
12. My Kantele (Live at Tavastia)
Nemám příliš v oblibě přehrávání starých desek, ale tento počin rozhodně smysl má. Živé, nebo spíše živelné provedení této legendární nahrávky ukazuje syrovější a neurvalejší podobu, kterou jsme v jejím původním provedení možná jen tušili. ... ČÍST CELOU RECENZI
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.