Pro mě jako milovníka prvních tří desek PL byl kup "Icon" na originální kazetě (byť asi polské) povinností. Po prvním poslechu to nebyly libé pocity. Jakýsi těžší hard rock, Holmesův vokál nešel rozeznat od Hetfieldova... Byl jsem rozmrzelý. Jenže pokud si tehdá kdokoliv koupil muziku na originálním nosiči (vlastně nejen originálním), musela se točit tak dlouho, dokud se nezačala líbit. No a často to přerostlo v lásku.

Inu byl jsem velmi zvědav, jaké pocity se dostaví po poslechu "novinky". Melancholie, nostalgie... lhostejnost?

Nemám tak fenomenální paměť jako Dalas, abych byl schopen srovnat aranžerské či dokonce zvukové rozdíly. Přijde mi to skoro stejné. Ty písně jsou bez ohledu na jejich jistou dřevnatost prostě tak dobré, že obstojí před námi starými navždy. Za mladší posluchačskou generaci se hovořit neodvažuji.

I kdyby "Icon 30" neměl žádnou výraznější přidanou hodnotu, než si díky tomu po letech poslechnout desku (nebo spíše skladby), která mnohým formovala vkus a taky žánr, a odůvodnit nějaké výroční turné, tak to asi stačí. Myšlenky na motivy, důvody, pozadí atd. ponechávám koňovi.

• Středa, 6. prosince 2023