Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Label: Independent
Vydáno: Sobota, 31. srpna 2024
Délka: 58:51
1. Blessed With Despair, 2. Outer Darkness, 3. In Agony, Aflame, 4. Monarch of the Void, 5. Grandeur of a False Allure, 6. Languishing Without End, 7. Succbyssal Torment, 8. Blessed With Despair - Instrumental, 9. Outer Darkness - Instrumental, 10. In Agony, Aflame - Instrumental, 11. Monarch of the Void - Instrumental, 12. Grandeur of a False Allure - Instrumental, 13. Languishing Without End - Instrumental, 14. Succubyssal Torment - Instrumental
1. Blessed With Despair
2. Outer Darkness
3. In Agony, Aflame
4. Monarch of the Void
5. Grandeur of a False Allure
6. Languishing Without End
7. Succbyssal Torment
8. Blessed With Despair - Instrumental
9. Outer Darkness - Instrumental
10. In Agony, Aflame - Instrumental
11. Monarch of the Void - Instrumental
12. Grandeur of a False Allure - Instrumental
13. Languishing Without End - Instrumental
14. Succubyssal Torment - Instrumental
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.
Místy tak trochu těžkopádný death metal, který ale sází jak na zajímavé technicky neotřelé provedení, tak na dusivě temnou atmosféru. Pekelný vokál navíc dodává na dramatičnosti. U mě to celkem funguje.
Instrumentální postrocková klasika, která příliš nerozvlní stojaté stylové vody, ale má tu správnou jemnou atmosféru a i díky drobným přesahům například do progrockové či jakoby cinematic sféry nenudí. A to u současného post rocku není málo.
Zajímavý vánek z neočekávaného směru se objevil u power/progmetalových DGM, Italové nabrali směr do progrockového pravěku a v kombinaci s jejich powermetalovou energií je z toho neuvěřitelně svěží výsledek. A vůbec to nezní jako hloupé retro. Bravo.
