Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Label: Independent
Vydáno: Sobota, 31. srpna 2024
Délka: 58:51
1. Blessed With Despair, 2. Outer Darkness, 3. In Agony, Aflame, 4. Monarch of the Void, 5. Grandeur of a False Allure, 6. Languishing Without End, 7. Succbyssal Torment, 8. Blessed With Despair - Instrumental, 9. Outer Darkness - Instrumental, 10. In Agony, Aflame - Instrumental, 11. Monarch of the Void - Instrumental, 12. Grandeur of a False Allure - Instrumental, 13. Languishing Without End - Instrumental, 14. Succubyssal Torment - Instrumental
1. Blessed With Despair
2. Outer Darkness
3. In Agony, Aflame
4. Monarch of the Void
5. Grandeur of a False Allure
6. Languishing Without End
7. Succbyssal Torment
8. Blessed With Despair - Instrumental
9. Outer Darkness - Instrumental
10. In Agony, Aflame - Instrumental
11. Monarch of the Void - Instrumental
12. Grandeur of a False Allure - Instrumental
13. Languishing Without End - Instrumental
14. Succubyssal Torment - Instrumental
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
Tento projekt táhne především charakteristický vokál Donovana Melero z HAIL THE SUN, což ve spojení se Sergio Medinou z ROYAL CODA znamená ono emotivně bolavé ukřičené post hardcore inferno, které odkazuje k domovským skupinám obou zmíněných hudebníků.
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
