OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Label: Silver Lining Music
Vydáno: Pátek, 1. září 2023
Délka: 43:01
1. Sincere, 2. Unbreakable, 3. Violence, 4. Fortress, 5. Hollowed (Elisa), 6. Memorial, 7. Incendiary, 8. Tragedian, 9. Icon, 10. Vitals
1. Sincere
2. Unbreakable
3. Violence
4. Fortress
5. Hollowed (Elisa)
6. Memorial
7. Incendiary
8. Tragedian
9. Icon
10. Vitals
Album, které rozvíjí a dál rozpracovává údernost i vstřícnou melodičnost předchozí desky "Imperial". A díky svým kvalitám musí přinést spoustu radosti svým posluchačům. ... ČÍST CELOU RECENZI
Po prvotnom dojme v duchu zas tu máme to isté v blede modrom, sa mi novinka SOEN dostala celkom pod kožu. Svieže riffy, perfektný zvuk a energia sálajú z každej skladby. Je vidno, že remeselne je kapela na vrchole a album je korunovaný skvelým vokálom, ktorý definitívne našiel svoju tvár a originalitu. To sa dá zovšeobecniť na celú kapelu. Nezostáva mi len potvrdiť verdikt ostatných, že takto má znieť moderný progresívny metal. SOEN sa stávajú známkou kvality a verím, že im to aj vydrží.
Mám takú teóriu, že súčasnú štúdiovú podobu SOEN ocenia viac tí fanúšikovia, ktorí Švédov s ukrajinským basákom videli v poslednej dobe naživo. Mne sa to podarilo minulý rok pri dvoch festivalových a jednej klubovej príležitosti a o to viac si vychutnávam aj túto novinku. Toto je presne tá poloha, ktorá kapele najviac sedí. Komfortná zóna, ktorá, podľa môjho názoru, nemôže omrzieť.
A teším sa, že sa nám už takmer podarilo zadeliť recenziu bez spomenutia TOOL alebo OPETH. Tak snáď pri najbližšom albume. Aj ten bude výborný.
Že jsou SOEN už nějakou dobu zacyklení v zajetí vlastního skladatelského kruhu, o tom není pochyb. Těžké riffy, velké melodie a fenomenální vokál, zbytek pak záleží na tom, zda se pro aktuální desku tenhle mix povede ukočírovat. A na „Memorial“ to špatně rozhodně nedopadlo, protože SOEN baví o něco víc, než na předchozí nahrávce „Imperial“. Letošní zápis sice obsahuje především naprosto strhující začátek v podobě trojbloku skladeb „Sincere“, „Unbreakable“ a „Violence“, k nimž lze připočíst ještě neméně kvalitní titulku a třebas „trochucountry“ baladu „Hollowed“, avšak ani zbytek alba, byť už přece jen zředěnější, žádnou ostudu nedělá. Takže nic nic, stále dobré je to.
-bez slovního hodnocení-
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.