Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Label: Agonia Records
Vydáno: dnes
Délka: 46:42
1. Fear Of The Unknown, 2. Xenophobia (Prologue), 3. Rituals Of The Abyss, 4. Ensnarers Within, 5. Death May Die, 6. Chasm (Prologue), 7. The Colour Out Of Space, 8. In The Lair Of Legacy Leeches, 9. The Things That Were And Shall Be Again, 10. Xothic (Prologue), 11. Dead-Life: ReAnimator, 12. Shriek Of The Castle Freak, 13. Curse Of The Resonator, 14. Horrors Of Hidden Truth, 15. Shroud Of Shadows, 16. Ad Infinitum: The Final Hour
1. Fear Of The Unknown
2. Xenophobia (Prologue)
3. Rituals Of The Abyss
4. Ensnarers Within
5. Death May Die
6. Chasm (Prologue)
7. The Colour Out Of Space
8. In The Lair Of Legacy Leeches
9. The Things That Were And Shall Be Again
10. Xothic (Prologue)
11. Dead-Life: ReAnimator
12. Shriek Of The Castle Freak
13. Curse Of The Resonator
14. Horrors Of Hidden Truth
15. Shroud Of Shadows
16. Ad Infinitum: The Final Hour
Dát si ve Skandinávii na obal Preikestolen je stejné, jako kdyby našinec použil fotku Řípu nebo Trosek. Za otřepaným obalem se však skrývá zasněná prog-rocková záležitost. Jsou to působivé, a přitom nevtíravé melodie, kde významnou roli hraje piano.
Album, které jde ve šlépějích dva roky starého „God's Country”, ale ve všech ohledech se mnou více rezonuje. Je o něco rychlejší, průraznější a kousavější. Přímá srážka stylu kapel jako DAUGHTERS, HARVEY MILK a třeba i ACID BATH.
Všeříkající název alba. Delší tvůrčí pauza u ostravských rozhodně neznamená změnu stylu. Na to už jsou v tom svém pevně usazeni a z této pozice orchestrují další palbu ostrých songů, kterým opět nechybí odpich a chytlavé motivy. Tradičně dobrá práce!
Zásady sice nepustí, ale psát shout po prvním poslechu tohoto (záměrně) kostrbatého propletence není lehký úkol. Na druhou stranu jsou to stále ti samí GIGAN se svým živelně-technickým a pořád kreativním death metalem. A také i pro mnohé nestravitelným.
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
