HELLTENCED - Back Stab Effect
Polští HELLTENCED v čele s mexickou čerticí vydávají svou prvotinu. Vycházejí z ARCH ENEMY hlavně z Angelina období. Jsou nicméně rychlejší a ostřejší než současná podoba jejich vzorů. Velmi zajímavý materiál.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Label: Godz ov War Productions
Vydáno: před 3 dny
Délka: 22:36
1. Infernal Gateways to Watchers, 2. Ecstatic Demonlords, 3. The Glorious Persecution
1. Infernal Gateways to Watchers
2. Ecstatic Demonlords
3. The Glorious Persecution
Polští HELLTENCED v čele s mexickou čerticí vydávají svou prvotinu. Vycházejí z ARCH ENEMY hlavně z Angelina období. Jsou nicméně rychlejší a ostřejší než současná podoba jejich vzorů. Velmi zajímavý materiál.
Nevyzpytatelná deska. Základem je death/grind, ale od toho se KNOLL rádi odklánějí směrem k jiným žánrům. Z nich mě přitahuje zejména experimentální death, ze kterého kape odporný sliz PORTAL. A zoufalé skřípění trubky také nepůsobí zrovna konvenčně.
Finové ASHEN TOMB sází na old school death metal a čerpají jak z evropské, tak zaoceánské školy. "Ecstatic Death Reign" je doslova protkáno nejrůznějšími háčky, které posluchače drží neustále ve hře. Tyhle kvalitní recepty můžete louhovat do nekonečna.
Po pěti letech alespoň EP. Australané DISENTOMB přinášejí BDM, při kterém se musí přemýšlet. Občas žánrová klasika, občas disso proložka, občas silná melodie a k tomu vyšší skladatelské IQ. Trocha DEFEATED SANITY a trocha ULCERATE. A taky fajn basička.
Temná hudba na pomezí doom, stoner a sludge metalu. Tito Lotyši si to nijak nekomplikují, často nechávají vyznít každý riff, každou notu, ať už v hrubých doomových kilech, kvičících disonancích či jemných postrockových vyhrávkách. Tady se hraje na emoce.
Není to až takové bahno, jak bych čekal. Přehnaně uhlazenou produkci ale také nečekejte. Brutální death metal tradičnějšího ražení nabídne však dostatek záchytných bodů pro setrvání ve společnosti této nahrávky a vlastně k tomu pomáhá i ten "čistý" zvuk.
Jerry Cantrell stárne. Z jeho hudby je to cítit. Energii a drive se často snaží nahradit nonšalancí a ladností. Nemusí to být na škodu, jen je třeba přijmout fakt, že zde už to prostě není grunge. Z toho zbyly jen typické vokální manýry. A i to jen občas.