IOTUNN - Kinship
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Label: Inferna Profundus Records
Vydáno: dnes
Délka: 41:21
1. Dejection of Ares, a Downward Spiral of Infernal Desire…, 2. …Fear the Moon, and Fear the Flesh that Breaks and Bleeds, 3. The Angels Cry, Altered Evocation to Inflict Hopelessness, 4. Iridescent Skies, as the Firefly’s Light Goes Dim, 5. Duality of Dreams, a Vampyre’s Deathly Sorrow, 6. Visions of Eros, the Light of Aurora in Her Eyes Luminesce… Gone… is the Black of the Night, 7. The Memories of Drowning, the Shadow of Living in this Disease… Nothing to Break the Cycle
1. Dejection of Ares, a Downward Spiral of Infernal Desire…
2. …Fear the Moon, and Fear the Flesh that Breaks and Bleeds
3. The Angels Cry, Altered Evocation to Inflict Hopelessness
4. Iridescent Skies, as the Firefly’s Light Goes Dim
5. Duality of Dreams, a Vampyre’s Deathly Sorrow
6. Visions of Eros, the Light of Aurora in Her Eyes Luminesce… Gone… is the Black of the Night
7. The Memories of Drowning, the Shadow of Living in this Disease… Nothing to Break the Cycle
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.
Místy tak trochu těžkopádný death metal, který ale sází jak na zajímavé technicky neotřelé provedení, tak na dusivě temnou atmosféru. Pekelný vokál navíc dodává na dramatičnosti. U mě to celkem funguje.
Instrumentální postrocková klasika, která příliš nerozvlní stojaté stylové vody, ale má tu správnou jemnou atmosféru a i díky drobným přesahům například do progrockové či jakoby cinematic sféry nenudí. A to u současného post rocku není málo.
Zajímavý vánek z neočekávaného směru se objevil u power/progmetalových DGM, Italové nabrali směr do progrockového pravěku a v kombinaci s jejich powermetalovou energií je z toho neuvěřitelně svěží výsledek. A vůbec to nezní jako hloupé retro. Bravo.
Pětačtyřicet minut čirého utrpení. Denverská black/death metalová zrůda si zachovala až nesportovní tlak a k tomu nám ještě pořádně zčernala. Pokud se rozhodnete spočítat pasáže, kdy vám BLACK CURSE dají prostor se nadechnout, dojdete k číslu nula. Bravo.
Ze zatuchlé jeskyně vylezla trojice neotesaných Švédů a jala se kázat okrajový, primitivními instinkty řízený OSDM. Individua oděná v zástěrách z kůže ulovených zvířat třímají v pazourách prvotní nástroje a promlouvají k nám nechutným vepřovým jazykem.