Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Label: Roedel Records
Vydáno: Pondělí, 30. září 2024
Délka: 27:49
1. Carrions on the March - Intro, 2. Nuclearize All Musicians, 3. Vietnam Flashback, 4. Atomic Oblivion, 5. Radintoxescalation, 6. Sarin Attack, 7. Pure Fucking Mess, 8. Humanoids, 9. Cop Corpse, 10. I, Wrath of God, 11. Flamethrowaaargh!, 12. Neanderthal Tomorrow, 13. Atavistic Hunger, 14. To the Jugular, 15. Parlamentary Pigsty, 16. Congenital Fuck Ups, 17. The Great Mutato, 18. Palermo's Burning Down, 19. The Man Who Taught His Arse to Talk, 20. Ragerags, 21. Latex Prison, 22. Harmony Dies
1. Carrions on the March - Intro
2. Nuclearize All Musicians
3. Vietnam Flashback
4. Atomic Oblivion
5. Radintoxescalation
6. Sarin Attack
7. Pure Fucking Mess
8. Humanoids
9. Cop Corpse
10. I, Wrath of God
11. Flamethrowaaargh!
12. Neanderthal Tomorrow
13. Atavistic Hunger
14. To the Jugular
15. Parlamentary Pigsty
16. Congenital Fuck Ups
17. The Great Mutato
18. Palermo's Burning Down
19. The Man Who Taught His Arse to Talk
20. Ragerags
21. Latex Prison
22. Harmony Dies
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.
