Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Label: Columbia/Legacy
Vydáno: Úterý, 14. března 1995
Délka: 152:48
1. Wake Up, 2. X-Ray Mind, 3. River of Deceit, 4. I'm Above, 5. Artificial Red, 6. Lifeless Dead, 7. I Don't Know Anything, 8. Long Gone Day, 9. November Hotel, 10. All Alone, 11. Interlude, 12. Locomotive, 13. Black Book Of Fear, 14. Slip Away, 15. I Don't Wanna Be A Soldier - remix
1. Wake Up
2. X-Ray Mind
3. River of Deceit
4. I'm Above
5. Artificial Red
6. Lifeless Dead
7. I Don't Know Anything
8. Long Gone Day
9. November Hotel
10. All Alone
11. Interlude
12. Locomotive
13. Black Book Of Fear
14. Slip Away
15. I Don't Wanna Be A Soldier - remix
16. Wake Up - Live at The Moore, 17. Lifeless Dead - Live at The Moore, 18. Artificial Red - Live at The Moore, 19. River Of Deceit - Live at The Moore, 20. I Don't Wanna Be A Soldier - Live at The Moore, 21. Long Gone Day - Live at The Moore, 22. I'm Above - Live at The Moore, 23. I Don't Know Anything - Live at The Moore, 24. X-Ray Mind - Live at The Moore, 25. All Alone - Live at The Moore, 26. November Hotel - Live at The Moore
16. Wake Up - Live at The Moore
17. Lifeless Dead - Live at The Moore
18. Artificial Red - Live at The Moore
19. River Of Deceit - Live at The Moore
20. I Don't Wanna Be A Soldier - Live at The Moore
21. Long Gone Day - Live at The Moore
22. I'm Above - Live at The Moore
23. I Don't Know Anything - Live at The Moore
24. X-Ray Mind - Live at The Moore
25. All Alone - Live at The Moore
26. November Hotel - Live at The Moore
Němci MAAT jsou další představitelé egyptologického death metalu ve stylu NILE. A vedle například svých krajanů APEP prezentují to asi nejlepší, co v této oblasti v roce 2024 vyšlo. Příjemná procházka mezi hrobkami faraonů.
Indie rocková emařina plná vybrnkávaných smutných songů, které zní jak z doby, kdy emopatka a mrkváče byli posledním výkřikem teenage módy. Solidní a uvěřitelná porce pocitů i atmosféry, jen by to chtělo sem tam trochu víc dynamiky.
Ačkoli Ludva před lety udělil těmto žákům kapitána Kašpárka mrzkou trojku, časem jistě zmoudřel a dnes i on musí uznat, že tato kapela a) má bicí b) drhne velice obstojné bukanýrské retro, u nějž člověk rád hodí dřevěnou nohou. Vidíme se v Písku, vy psi!
Lehce gotický špinavý postpunk ze Záhřebu s výraznou dávkou retro-nostalgie. Podtrhuji slovo punk. Žádný papundekly z kláves a zadumané melancholie, co vás unudí k smrti, ale dost svižná uštěkaná hudba s řádným odpichem.
Velmi solidní porce technického death metalu od původně thrash metalového tělesa z Chicaga. Parádní poměr instrumentálního honimírismu, metalové dravosti a mnohovrstevnatých, někdy až lehce chaotických struktur.
I na svém šestém albu jdou emaři z LA po textových i hudebních strukturách, které odráží emocionální témata jako jsou panické ataky, sociální úzkost a zármutek. Nově vedle post-hardcorových ingrediencí přidávají více indie rocku a výraznější basové linky.
Už jsem dlouho nebyl z nějaké desky tak nadšený. Nehorázně nařezaný agresivní hardcorepunk s téměř nezkreslenou kytarou a vražednými prdel nakopávajícími tempy hraničícími s fastcore kategorií rychlosti.
