Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Label: 2025 Wormholedeath Records
Vydáno: dnes
Délka: 49:23
1. Revolution, 2. Revolution - Radio Edit, 3. Light Psycho, 4. I.C.G.F.U.E. (I Can't Get), 5. I.C.G.F.U.E. (I Can't Get) - Radio Edit, 6. Nemo Liber, 7. Nemo Liber - Radio Edit, 8. Eventual Horizon, Pt. 2, 9. Eventual Horizon Pt. 2 - Radio Edit, 10. You Know We Know, 11. You Know We Know - Radio Edit, 12. It Is Destroyer, 13. Demon Dick, 14. Demon Dick - Radio Edit
1. Revolution
2. Revolution - Radio Edit
3. Light Psycho
4. I.C.G.F.U.E. (I Can't Get)
5. I.C.G.F.U.E. (I Can't Get) - Radio Edit
6. Nemo Liber
7. Nemo Liber - Radio Edit
8. Eventual Horizon, Pt. 2
9. Eventual Horizon Pt. 2 - Radio Edit
10. You Know We Know
11. You Know We Know - Radio Edit
12. It Is Destroyer
13. Demon Dick
14. Demon Dick - Radio Edit
Zmar nad zmar. GRAVE DIGGER přestali být opravdu zajímaví někdy kolem alba "Ballads Of A Hangman" (2009) a od té doby už si vlastně jen zoufale tahají ze své riffové zastavárny, co jim dříve nepřišlo dost dobré. A tentokráte to tedy rozhodně dobré není.
Parádní švédský old school death, který se vrací v čase do devadesátek a servíruje správně dusivou porci švédské žánrové klasiky zarámovanou do charakteristického chrastivého zvuku. Tohle by mělo chutnat především fanouškům starých DISMEMBER a ENTOMBED.
Třetí album švédských mladíků přináší zároveň i jejich nejvyspělejší materiál. Přechod k velkému labelu z intenzity jejich groovem načichlého blackujícího thrashe pranic neubral, navíc skupina přidala ještě více šikovnosti při kompozici. Svižný poslech!
Na rozdíl od kolegy Manatara si nemyslím, že se tihle Švédové nějak příliš stylově rozvírají. Většinu času je to prostě symfoničtěji pojatý black/death, který neurazí, ale nic zásadního se neděje. Jen ty čisté vokály trochu vybočují.
Čekal jsem možná trošku větší tlak, nazvučení nahrávky je totiž vzhledem k žánru poněkud vzdušnějšího ražení. Kompozičně však máme co dělat s kvalitní náloží disonantního death metalu lehce ve stylu GIGAN. Američtí debutanti však rozhodně nezklamali!
Švédové se na svém debutu zeširoka rozkročili z blackových základů, přes death, symfo-black až k post metalovým variacím. Jen je toho občas až moc naráz. Deska je prima, ale víc se těším na pokračování, až si utřídí myšlenky na své další směrování.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.