PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Banda nabouchaných pořezů z Chicaga, která se se svým aktuálním materiálem na dvanáctipalcovém EP dostala pod křídla Deathwish records, má v rámci hardcorové scény pověst, mírně řečeno, kontroverzní. Nejen proto, že jejich řvoun Hammers McPligue vypadá jako kříženec komiksového Hulka a Grega Pucciata z THE DILLINGER ESCAPE PLAN a v minulosti tato chodící almara odzpívala poměrně mnoho koncertů s kuklou na hlavě. Ještě si velmi dobře pamatuji, jak vášnivé debaty se o nich vedly před jejich koncertem na loňském Fluff Festu.
Hudebně HARM´S WAY definuje hutný zvuk a střední tempa v téměř oldschoolové hardcorové rubanici, s dobře čitelnou příměsí starého thrashe. Možná i díky tomu jejich tvorba působí jako něco, s čím prostě nepohnete. Pevně ukotvená straight-edge mašina, která se sune kupředu nikoliv závratnou rychlostí, ale s o to větší jistotou a odhodláním. Jen místy tu probleskují osvěžující místa, která září na nových TRAP THEM nebo industriální podtóny, které dodávají kapele ještě železitější a nezlomnější ráz.
Často se mi při poslechu vybaví starší a metalovější tvorba některých NYHC kapel, jen s tím rozdílem, že HARM´S WAY se nezdržují sóly nebo dalšími kudrlinkami, ale o to více válcují. Aktuální EP má primitivnější energii, která ale beze zbytku funguje a jednoznačně pod novým labelem představuje kapelu jako silové hardcore komando, se kterým si není radno zahrávat. Z podobného soudku je to rozhodně to nejlepší z poslední doby.
7 / 10
Common Suffering (2023)
Posthuman (2018)
Rust (2015)
Blinded (EP) (2013)
Isolation (2011)
No Gods, No Masters (EP) (2010)
Reality Approaches (2009)
Harm's Way (EP) (2008)
Imprisoned (EP) (2007)
-bez slovního hodnocení-
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.