OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Hleďme, hleďme, kterak se v zemi tisíce jezer zvedají pěsti další hrstky zoufalců z prokleté generace metalových dekadentů. Zkušenost a děje (ne)dávno minulé nás učí neignorovati závany ostrého severáku z Finska. Každý ví, co dovedou bandy jako Sentenced, Amorphis, Thy Serpent a hordy dalších. Ba jo, nejenom chlast a sebevraždy dělají ze Suomi proslavený stát!
TDF patří k novějším objevům metalové scény a nutno říci, že se debutem All Eternity etablovali v tom houští kapel věru náramně. Nepatří sice zdaleka k nejoriginálnější sběři, zato však to, co se naučili od mistrů drhnou s náramným gustem. A co že se to naučili? Inu, znáte Finy - gotika, metal zrna veškerého, deprese a tak dál… TDF poslouchali, hodnotili, natáčeli a USPĚLI! Jejich fošna je dokonalým lexikonem severské melodiky, atmosféry a kumštu. Nehledejte v tomhle albu spasitele, je to prostě a jednoduše žhavě mrazivá kolekce nadupaných kompozic, které ztvárňuje dokonale nastartovaný dorost plodné metalové scény. TDF umějí hňácat poctivé melodie, a to je odlišuje od 99% podobně smýšlejících band. Tu a tam slyšíte silné vlivy zabijáků Sentenced, ale charisma Umrlců vždy zvítězí. Jejich pojetí je snadno zapamatovatelné a svojí jednoduchostí a přímočarostí snadno uchvátí. Riffové parádičky jako Mary Ann, nebo téměř deathově nabroušená Sea Of Sin s neskutečně nadupaným kytarovým podkladem musí zvednout řiť ze židle každému, kdo se honosí sympatiemi k dobrému metalu. Třešničkou na prokletém dortíčku je pak překopávka pop - rockového hitu In The Heat Of The Night (dle mé něžnější a méně senilní polovičky prý z repertoáru Sandry). Pod třesoucíma se rukama depresionistické sebranky se přeměnila v pozoruhodný hit gotického střihu, takže další palec hore…
K celkové dojmové sumě přičtěme pro Finsko běžně kvalitní zvukový rubáš a solidní (byť trochu samoúčelné) texty a máme tu album, které ukojí každého, kdo hledá kvalitu a nepídí se po absolutní originalitě. A co bude dál, kaňouři?
Nadějně vyhlížející debut finské gothic rockové kapely... All Eternity trochu připomíná počátky HIM, ale je v něm více metalové hutnosti a také doomových emocí. Radost z hraní z kapely jen vyzařuje, tak uvidíme, co Finové přichystají příště...
7 / 10
Joonas Koto
- kytara
Jape Perätalo
- vokály
J. P. Sutela
- kytara
Miikka Kuisma
- basa
Tonmi Lillmann
- bicí
1. Farewell
2. Live In You
3. In The Heat Of The Night
4. Our Candle Melts Away
5. Dripping Down Red
6. Sea Of Sin
7. Loveless
8. One More Time
9. Mary-Ann (R.I.P)
10. Together Complete
11. Rimed With Frost
12. Lacrimarum
Vydáno: 2000
Vydavatel: Nuclear Blast
Produkce: Mikka Karmila Studio: Finnvox (FIN)
-bez slovního hodnocení-
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.