Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Kdo má pečlivě nastudovanou diskografii smrtonošů HYPNOS, ten dozajista musel vědět, že po trojici posledních studiových alb přijde minialbum, neboť přesně v tomto pořadí dosud všechny prozatímní regulérní nahrávky kapely vznikaly. A i když je to více než co jiného zřejmě jen shoda náhod, je nutno říct, že shoda poměrně prognostická, vezmeme-li v úvahu fakt, že smyslem pětiskladbové nahrávky „Deathbirth“ bylo především studiově představit nového právoplatného bicmena v řadách skupiny.
Tu totiž zhruba před rokem definitivně opustil zakládající člen Peter „Pegas“ Hlaváč a na jeho místo naskočil starý dobrý známý Igor „Sataroth“ Botko, který již v řadách HYPNOS coby koncertní hráč v minulosti působil. Společná chemie mezi ním a zbytkem kapely tedy nepochybně fungovala a funguje, pročež nejspíš musel být vznik „Deathbirth“ pro všechny zúčastněné v podstatě takovou lahůdkou.
A to především z toho důvodu, že tohle „ípíčko“ svým způsobem shrnuje a popisuje to, co kapelu formovalo, odkud jde a kam kráčí. Obsahuje tři tematické cover verze – předělávku vlastní dávné skladby „Infernational“, skladby KRABATHOR „Short Report On The Ritual Carnage“ (včetně odporně ikonického pískání v outru songu) a jednoho z největších hitů SIX DEGREES OF SEPARATION (odkud do HYPNOS zamířily oba její dnešní kytarové pilíře, pokud byste snad nevěděli), a sice „Light Hates Me“ – a kromě nich také dvě zbrusu nové skladby, v souladu s názvem celé nahrávky věnované tématu života a smrti. Oběma jim je pak velmi blízký sound poslední desky „The Blackcrow“, skoro jako kdyby měly původ ve stejném tvůrčím procesu, který předcházel právě tomuto albu, a zejména riff úvodního kusu „Deathbirth Pt. 1/Birth“ je skutečně velmi výrazný a na první dobrou opravdu evokuje „Černou vránu“ se vším všudy. Možná i proto je také zvučnějším z obou čerstvých kousků, což jistě nemusím připomínat zejména všem těm, kteří již skladbu stačili zaslechnout živě, třeba zrovna na letošním Brutal Assaultu.
Má-li tedy smyslem minialba být něco trochu jiného, než jeho klasického a časově rozsáhlejšího studiového předobrazu, pak si HYPNOS na „Deathbirth“ splnili domácí úkol na jedničku. Nejenže totiž názorně předvedli, že se Satarothem jim to bude šlapat stejně jako s Pegasem, ale především, že by jim i nadále nemělo chybět nic z energie a entuziasmu, na které jsme u nich zvyklí. Tahle hydra, zdá se, nám zkrátka ještě hodně dlouho nedá spát.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Koncepčný album, zaujímaví hostia (Ian Anderson z JETHRO TULL, Joey Tempest z... EUROPE?!), návrat growlingu(!), orchester, hammondy, moogy a mellotron, obal od Travisa Smitha a veľa paragrafov. Čo sa môže pokaziť? Podľa prvých posluchov sa zdá, že nič!